Někteří lidé nedokážou najít v životě společenství a smysl zdravými cestami...
Část takových lidí pak lákají nezdravé náhražky. Jednou z nich je sadismus.
V první řadě jde o moc, o kontrolu. O jistotu. Někdo se mě bojí, někoho ovládám. Tedy jsem.
Sadismus se v některých lidech probouzí, když cítí, že jsou nikým.
Když se svět rozpadá a všechno je nejisté, jedním z pokřivených způsobů, jak si dokázat, že jsme stále tady, že máme moc, je způsobit utrpení jiným lidem.
Ukrajina?
Na ni jsou obráceny oči světa. Obdivují ji za její odvahu a statečnost...
A co my?
Nás nikdo neobdivuje? Nikdo nás nepochválí? My jsme však pořád tady. A máme moc, i když je to jen moc škodit.
Zdroj: RESPEKT, upraveno a zkráceno