#Mamdani, který představuje výzvu trumpismu, ve volbách nezvítězil ani tak nad aktuálním obyvatelem Bílého domu a jeho #MAGA pohůnky, ale nad hlavním proudem Demokratické strany.

Ve volbách se nestřetli demokraté s republikány, ale demokratická alternativa s demokratickým „business as usual“.

#Demokraté totiž aktuálně nejsou o nic oblíbenější než #Trump, a Mamdaniho vítězství by mohlo, a hlavně mělo, pro stranu, jejíž výkon coby opozice Trumpovu autoritářství je zatím spíše rozpačitý, představovat výrazný impuls.

Demokratický mainstream se totiž od republikánům výrazně neliší v přesvědčení, že co se týče klíčových parametrů statu quo, neexistuje žádná alternativa (jinými slovy, přes všechny rozdíly mají obě strany podobně blízko k autorce výroku „there is no alternative“, Margaret #Thatcher).

Z kritiky zablokování liberální #demokracie v technokratickém konsenzu mezi středovou levicí a středovou pravicí, která vylučuje autentický politický konflikt, vychází pojetí levicového populismu belgické politické teoretičky Chantal #Mouffe. Pravicový #populismus si dokázal monopolizovat emoce, vášně a jazyk „lidové vůle“, který dnes reprezentují často „lidoví“ miliardáři jako Donald Trump nebo Andrej #Babiš. Podle Mouffe musí levicový populismus umět nabídnout pozitivní emocionální identifikaci proti negativní identifikaci populismu pravicového, a namísto vylučování a konstrukci lidu na půdorysu odmítnutí jiných a cizích (muslimů, židů, migrantů, translidí apod.), postavit, či spíše obnovit, původní demokratickou vášeň pro rovnost, důstojnost a solidaritu. Mouffe doporučuje čelit pravicovému populismu, který je zpravidla ve skutečnosti oligarchy usměrňovaným populismem pro lid, levicovým lidovým populismem, jehož cílem by byla nová demokratická hegemonie.

Podobná představa o levicovém populismu dlouho zněla jako utopický projekt. Když došlo na pokusy o praktickou realizaci, často skončily u snahy o resuscitaci národně zabarveného třídního programu 20. století okořeněného o kulturní válečnictví v krajně pravicovém stylu (u nás právě s tímhle kandidovalo hnutí #Stačilo!).
Vítězství Zohrana Mamdaniho přináší naději, že tenhle recept může být úspěšný. Což v situaci, kdy reakce na vlnu národně konzervativního #autoritářství většinou spočívá na nepříliš přesvědčivém defenzívním boji za zachování stávajícího stavu věcí se vším všudy, není vůbec málo.

(Matěj #Metelec, výňatky)

#levice #pravice #politika

Pro spoustu lidí představují volby pravidelně ne zcela vítanou příležitost pro meditaci o „menším zlu“. Ti, kteří se pohybují politicky v oblasti, jejichž obtížně a jednoslovně vymezitelnou pozici je možné triangulovat třeba pomocí pojmů demokratický socialismus – radikální demokracie – liberální levice (čili levice vědomá si důležitosti liberálních práv a svobod coby sine qua non práv sociálních), mají často pocit, že se toto dilema týká hlavně jich samých. To ale není pravda. Stejně často je řeší také v populaci daleko hojněji zastoupené voličské skupiny. Týká se to třeba devadesátkových pravičáků, přesvědčených, že dnešní #ODS je napůl socialistická partaj, ale se skřípěním zubů ji přesto volí, protože nemají zbytí. A také mnoha z těch, kteří budou volit #SPD nebo #Stačilo! nikoli proto, že by se s nimi plně identifikovali, ale protože v nich vidí hlavně příležitost k ráznému „NE“ na adresu současného stavu věcí. Ten jim je často trnem v oku prostě proto, že jejich už tak nepříliš valná životní úroveň byla nejtíživěji zasažena jejím poklesem, k němuž v České republice dochází od roku 2021.

https://blisty.cz/art/127965-parlamentni-volby-a-hledani-mensiho-zla.html

#politika #volby2025 #čr #česko #spolecnost #levice #pravice #demokracie

Parlamentní volby a hledání menšího zla | 14. 8. 2025 | Matěj Metelec | Britské listy

Pro spoustu lidí představují volby pravidelně ne zcela vítanou příležitost pro meditaci o „menším zlu“. Ti, kteří se pohybují politicky v oblasti, jejichž ob...

Britské listy

Další krok na cestě do pekla...
Zde je jen pár bonmotů nového (téměř jistě) kanceláře v sousedním Německu.

Není to dobrý :-(.

#merz #nemeckevolby #pravice #fasismus #nacismus #trumpismus #dobryzivot #tomashajzler

Politická rétorika v Česku za poslední roky významně zhrubla. Nevěříte? Podívejte se třeba na staré a aktuální politické billboardy. Relativně věcný politický souboj pravice a levice nahradilo obviňování z vlastizrady a hraní na ty nejnižší lidské pudy. Strach a útoky v kampaních prostě fungují.

Jaký politický billboard vás naposledy zaujal?

https://boldnews.cz/proc-jde-z-politickych-billboardu-porad-vetsi-hruza

#politika #kampan #billboard #tema #strach #utok #volby #cesko #souboj #pravice #levice

Proč jde z politických billboardů pořád větší hrůza

Německé zemské volby v Sasku a Durynsku byly ve znamení posílení krajní pravice i levice. Porazit krajně pravicovou AfD a krajně levicovou BSW se podařilo pouze CDU, vládní strany naopak propadly. Volbám dominovalo téma bezpečnosti a migrace, svou roli sehrála i válka na Ukrajině.

Jak si letos jednotlivé německé strany vedly ve volbách?

https://boldnews.cz/po-volbach-na-vychode-nemecka-slavi-extremiste

#politika #volby #nemecko #extremiste #vlada #pravice #levice #tema #bezpecnost #migrace #valka #ukrajina

Po volbách na východě Německa slaví extremisté

V aktuálním šetření CVVM podíl lidí, kteří se řadí na pravici či do pravého středu, poklesl po dlouhé době růstu pod úroveň 40 procent, a to na 38,5 procenta. Převážně do levé části spektra se řadí voliči KSČM, mírný převis levicové orientace nad pravicovou se objevuje i mezi voliči ANO.

Považujete se za pravicové, nebo levicové voliče?

#politika #pruzkum #cesi #volby #levice #pravice

Ve Francii se čekalo vítězství krajní pravice, nakonec ale zvítězila levice. Někteří komentátoři by ale k označení levice také dodali přídavné jméno krajní. V Nové lidové frontě má totiž silné postavení kontroverzní Jean-Luc Mélenchon a jeho hnutí Nepoddajná Francie. Onen extrém by měl ale zmírňovat zbytek stran sdružených ve vítězné volební alianci.

Jak to vlastně ve Francii celé dopadlo? A co to znamená pro zbytek Evropy?

https://boldnews.cz/vi-se-kdo-prohral-kdo-ale-vyhral-ve-francii

#francie #vitezstvi #pravice #levice #volby

Ví se, kdo prohrál. Kdo ale vyhrál ve Francii?

Na české politické scéně je Andrej Babiš unikátem. Během politické kariéry se mu podařilo oslovit prakticky všechny typy voličů. Pravicové, levicové, konzervativní a ze začátku taky ty liberální. O Babišově proměně se budou po konci jeho kariéry psát politologické knihy.

Jaká verze Andreje Babiše vás v české politice bavila nejvíc?

https://boldnews.cz/babisovy-promeny-jak-se-stal-z-liberala-narodovec

#politika #andrejbabis #ano #cesko #kariera #pravice #levice #volby #promena #vlada

Babišovy proměny: Jak se stal z liberála národovec

Kdo má tedy největší šanci zvítězit? Národní sdružení Marine Le Penové získalo v prvním kole voleb 29,25 procenta hlasů, levicová koalice Nová lidová fronta v neděli získala 27,99 procenta hlasů, až na třetím místě skončila strana Emmanuela Macrona Obnova s 20 procenty hlasů.

Obáváte se, že Francie odstartuje trend úspěchu extrémistických stran v Evropě?

#politika #francie #marinelepenova #volby #levice #emmanuelmacron #parlament #kandidat #pravice

Kdo udělal z Německa „přistěhovaleckou zemi“, nikdy neuhodnete

Otázka, kterou by klidně mohl položit moderátor Günther Jauch: Kdo vlastně jako první označil Německo za imigrační zemi? Petra Kellyová? Jürgen Trittin? Nebo Franz-Josef Strauß, praotec CSU? Všechno špatně. Příspěvek Ulricha Reitze pro magazín Focus.

https://buff.ly/3j3fd5w

#Nemecko #migrace #pravice #levice #uprchlickakrize #pristehovalectvi