Beru to jako výsledek dementní FR politiky, kdy jedná s teroristy jako se státníky. Nikdy to nefungovalo a nikdy to fungovat nebude. Je třeba je hubit, ne se s nimi bavit.
#^https://x.com/BecharaGerges/status/2044066283038138788Vyloučení Francie z washingtonských izraelsko-libanonských jednání mělo být diplomatickým skandálem, historický spojenec zamčený mimo nejdůležitější libanonská vyjednávání za třicet let. Ale Bejrút neprotestoval, nelobboval za francouzskou účast a ani si toho nevšiml. To mlčení je skutečný verdikt.
Francie strávila desetiletí pozováním do role libanonského strážce, pořádáním summitu, psaním rámců a předváděním starostí z lustrových sálů Élysée, zatímco arzenál Hizballáhu narostl z patnácti tisíc raket na dvě stě tisíc pod dohledem francouzských jednotek UNIFIL, které nevymáhaly nic.
Macron navrhl Paříž jako místo právě těchto jednání, sepsal plán uznání a osobně volal Aouna, Salama a Berriho, a dříve i Mikatiho, aby zinscenoval francouzsky vedený diplomatický triumf.
Dnes sedí Libanon a Izrael naproti sobě v ministerstvu zahraničí ve Washingtonu, zprostředkované Markem Rubiem a zprostředkované americkým velvyslancem v Bejrútu Michelem Issou, který je libanonského původu a zůstává Libanoncem.
Francie nebyla jen vytlačena na vedlejší kolej, byla učiněna irelevantní svým vlastním záznamem předvádění diplomacie bez vytvoření jediného vymahatelného výsledku. Most, o který Macron chtěl požadovat uznání, postavili jiní, a
nejsurovější část není, že Francie byla vyloučena, ale že v Bejrútu nikdo neprotestoval.
#
Libanon #
Izrael #
Francie
O Slovensku
Martin Kostera
Update EU
Schmaker