Československý národ si už jednou dovolil stav kulturní izolace; bylo to období, na jehož sílu jsme právem hrdi, ale na které jsme těžce dopláceli. Naše husitství nebylo ovšem izolací úmyslnou; byli jsme na čas vyloučeni z ostatní Evropy ne proto, že jsme to chtěli, nýbrž proto, že jsme šli svou vlastní cestou víry, stranou Evropy katolické i Evropy protestantské; a doplatili jsme na to tragicky svým kulturním i národním životem.
[...]
Každá izolace přijde nakonec svému národu příliš draho; dřív nebo později je národ nucen přece jenom upravovat krok s těmi druhými a navazovat přervaná vlakénka; desítky let potom trvá, než se nahradí, co se přervalo třeba jen za rok.

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1938/1938_27_4.pdf

#KarelCapek #Capek #pritomnost #casopispritomnost #lekcedejin #Evropa

Mužnost (a hrdinství) v literatuře předpokládá pevnou tabuli mravních a společenských hodnot, předpokládá určitý obecně platný ideál, jaký má být pravý a celý muž nebo hrdina. Nemáme takového obecného ideálu; něco jiného je pravou mužností pro člověka smýšlejícího revolučně nežli pro ducha konzervativního. Pro jednoho je střízlivá skepse projevem mužné zralosti, zatímco pro druhého je typickou malodušností; pro jednoho je humanista nebo pacifista bojovníkem, kdežto v očích druhého je neomluvitelným zbabělcem a měkkýšem. Kde není společných a nesporně uznávaných mravních měřítek, tam nemá literatura látky, ze které by mohla udělat pravé muže a hrdiny.

Příspěvek v Anketě Literatura a mužnost. Přítomnost, 7. července 1937, str. 424. Dostupné zde: https://pritomnost.cz/archiv/cz/1937/1937_7_7.pdf

#KarelCapek #Capek #Pritomnost #Casopispritomnost #literatura #muznost

Vím, že spisovatelé, jež uvádím, nenáležejí do jedné duchovní rodiny a třídy; ale všem je společno, že nepsali nějakou mezinárodní literaturu, nýbrž naopak čistě a dokonale národní, dokonale domácí; a že to nevadilo, aby se nestali – dokonce se zvláštní a téměř podivnou samozřejmostí – četbou světovou.
[...]
Není-li naše písemnictví tak světové, tak světu potřebné a ve světě známé, jak bychom si přáli, není to asi proto, že naše domácí poměry jsou příliš malé, tísnivé a nepříznivé, aby v nich vznikla veliká a zajímavá literatura, nýbrž proto, že naše literatura není dost veliká a zajímavá, dost zralá, upřímná a zkušená, aby plně a jasně vyjádřila naše domácí poměry, český život a všechno, co od země až pod hvězdnou oblohu je obsaženo v českém osudu.

Kdyby naše knihy byly dost české, byly by také dost světové.

https://pritomnost.cz/archiv/cz/1936/1936_8_1.pdf

#KarelCapek #Capek #literatura #svetovaliteratura #ceskaliteratura #Pritomnost

Říkám, že naše kuchyně dělá z nás lidi těžkopádné a ospalé; myslím však, že nikoli těžkopádnost a ospalost, nýbrž naopak jakási podrážděná a nespokojená letora je naší nejnápadnější národní vadou; je-li to následek knedlíkového režimu, netroufám si říci, spíše to souvisí s tím, že vůbec skoro neznáme lehkých a oblažujících rozkoší.

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1924/1924_6_11.pdf (str. 686/13)

#KarelCapek #Capek #oceskekuchyni #pritomnost

Když byl vynikající americký spisovatel pan Theodor Dreiser v Evropě a přijel k nám do Prahy, stěžoval si na jedno zvláštní evropské nepohodlí: totiž na hranice. Člověk prý jede kousek cesty, a už zas musí vytáhnout svůj pasport, podrobit se nové celní prohlídce, dohodovat se s lidmi jiného podivného jazyka, zvykat si na jiná jídla a mít konflikt s jinými zvyky. Prý by měla být celá Evropa raději jeden pořádný veliký stát...

https://pritomnost.cz/archiv/cz/1927/1927_13_1.pdf

#KarelCapek #Capek #Pritomnost #Evropa

#FerdinandPeroutka: Co je fašismus?

...nelítostné zacházení s člověkem a z toho vycházející nedbání práva. Snížení lidské posice na postavení vši. Kdo surově zachází s člověkem, jest fašista, Kdo nedbá lidských práv, jest fašista. Překonávati fašismus znamená toto překonávati.

Jest možno postaviti krátkou a přece hodně vyčerpávající formulku: nejsme fašisty, pokud uznáváme lidská práva a jsme ochotni se pro ně exponovat.

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1946/9.pdf

#Peroutka #Pritomnost #fasismus

#FerdinandPeroutka: Vše je jim dovoleno

Mnoho se teď nám demokratům domlouvá, že bychom se měli za to nebo za ono stydět. Dejme i tomu, že se máme za co stydět, že jsme se dopouštěli chyb, ale pohlédneme-li na své ruce, vidíme, že jsou čisté a nepotřísněné krví. Chyby demokratů proti chybám nedemokratů jsou jako kopeček proti hoře. Naše chyby nikdo neplatí životem. Avšak chyby fašismu a bolševismu platí se hned desítkami životů.

https://pritomnost.cz/archiv/cz/1934/1934_29_12.pdf

#Peroutka #Pritomnost

...ale troufám si říci, že nikde ve světě by se nemohlo stát, že by osoba chycená při lži nebyla – třeba mlčky a diskrétně – odsunuta ze společenského dosahu, jak žádá samo milosrdenství...

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1926/1926_28_10.pdf
(str. 3)

#KarelCapek #Capek #odpovednost #pritomnost #casopispritomnost

Ale k povaze džentlmena nenáleží jenom ochota splnit závazky, nýbrž také ochota závazky přijímat, postavit se kdykoliv aktivně na stranu těch, kdo jsou ohroženi, kdo se brání proti bezpráví nebo v konfliktu zájmů představují zájmy legitimnější.
[...]
Jak dnes věci vypadají, ideál džentlmena je jeden z nejnaléhavějších úkolů světa.

Anglie zvenčí: http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1934/1934_5_12.pdf (str. 8/774)

#KarelCapek #Capek #pritomnost

#FerdinandPeroutka:
Důkladně víme, co jest fašismus:
- zanícená, zjitřená vůle k moci;
- sbírání nespokojenců...
[...]
- povýšení propagandy nad pravdu a organisace nad ducha;
- antisemitismus;
- zálibné ponižování...
[...]
Jest možno postaviti krátkou a přece hodně vyčerpávající formulku: nejsme fašisty, pokud uznáváme lidská práva a jsme ochotni se pro ně exponovat.

F. Peroutka, Co je fašismus. http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1946/9.pdf

#KarelCapek #Capek #Peroutka #novinar #Pritomnost #Casopispritomnost