Chao-c'Pobavila mi na #nyxcz mikrodebata, jestli se správně česky říká invertor nebo inverter, nebo obrozenecky měnič či střídač. Přitom fskutečnosti je to samozřejmě 逆变器 ...
Všude v MHD jsem dnes viděl slušný davy, ve směru na Letnou.
Solární elektrárna na chatě odzimována.
Nejpomalejším rychlovlakem na světě zpět domů z nejmenších velehor v Evropě. #mikroblog
Včerejší porucha hardwaru serveru, na kterém běží #fcz mi připomněla, jak moc jsem se už na Mastodonu stal závislý.
Pokud by šlo o provoz instance jako službu, tak špatná zpráva je, že o nějaké high availability zatím nejde mluvit. Vyžadovalo by to minimálně VPS s realtime replikací na jiného hostitele, což sice zamýšlíme, ale zatím neumíme. Na druhou stranu, dobrá zpráva je, že SPOJE.NET dokáží problém identifikovat a vyřešit, i když nejde o komerčně provozovanou službu.
Takže se na sklenici jde koukat jako na poloplnou nebo poloprázdnou, podle momentální nálady.
Kultovní malůvku znázorňující, na čem závisí "all our digital infrastructure" bych v éře nedostatku RAM aktualizoval: infrastruktura Fediverse závisí na tom, že ve vyřazeném serveru v předsíňce datacentra byly náhodou přesně identické DIMM moduly jako ten, který se v "produkčním" serveru (produkčním pro vývojové a nekomerční projekty, přesněji řečeno) ukázal jako vadný. A na tom, že @gandalf měl čas a náladu to diagnostikovat...
Tak mi dneska došlo, že vlastně k Lítačce můžu mít 2 výpůjčky Rekola (růžová sdílená jízdní kola) zadarmo, a v centru je to fakt super a v nějaké podobě je tahle sdílená mobilita fakt budoucnost.
Mechanicky všechno fungovalo hladce. Akorát appka po roce nepoužívání potřebovala přeinstalovat a ještě pak zrestartovat a Lítačka po mě při propojení chtěla opakovaně vyřešit tak složitou captcha, že jsem definitovně prokázal, že jsem robot. Ale přesto jsem se kupodivu nakonec svezl...
@sesivanyblog Já se pokusím o konstruktivní kritiku, resp. o prezentaci úplně jiného úhlu pohledu na problém.
Z hlediska předpovědi budoucího vývoje trhu s osobními automobily, tedy "makromobilitou", nebo jak to nazvat, je článek přesný. Konkurenční výhody elekromobility postupně převládnou, pokud půjde o jakékoliv praktické využití a provoz aut se spalovacími motory se postupem času přesune do kategorie rekonstrukcí historických bitev nebo nostalgických jízd parními lokomotivami. Do roku 2050 určitě a v té době už zbylí boomeři budou mít trochu jiné starosti.
Ovšem dobrá otázka spíš zní: jak v té době bude většinový životní styl vůbec vypadat?
Populace má tendenci se stěhovat do měst, a i když v Evropě existuje tradice malých a středních měst, tak zejména největší metropole pořád rostou - ne tolik do výšky, jako města v severní Americe nebo v Asii, ale přesto se zahušťují. A právě toto zahuštění povede k upřednostnění zejména městské hromadné dopravy, včetně on-demand variant, ale v rostoucí míře i mikromobility a sdílené mobility, před dopravou individuální.
Argumentace "nákupní taškou na kolečkách" se stává historií: každý, kdo si dnes může dovolit vlastnit, provozovat a parkovat osobní auto, si většinou může dovolit využívat i různé druhy online nákupních služeb s doručením až do domácnosti. A pluralita forem městské logistiky narůstá. V předměstských oblastech se možná zapojí i drony. Zatímco před pár lety to ještě znělo nepravděpodobně, tak dnes jsme ve válce a po každé válce se pro nově rozvinuté technologie hledá konkurenceschopné civilní využití.
Venkov si udrží "tradiční" životní styl, ve smyslu napodobování některých vymožeností městského životního stylu předchozí éry. Tím pádem si udrží i makromobilitu, coby stěží odhadnutelnou směs technologií - od historizujících forem přes spalovací motory až po elektromobilitu.
Ovšem vývoj městského životního stylu bude ze své podstaty nepředvídatelný a neuchopitelný.
Zamlada byla moje největší starost, že když náhodou něco zajímavého vymyslím, nepodaří se mi k tomu připoutat pozornost.
Dnes se víc bojím toho, že pozornost sice úspěšně připoutám, ale že ji připoutám ke skutečnosti, že jsem vlastně za celý život nevymyslel nic, co by stálo za řeč. Tak samozřejmě: někdo třeba uznává i průkopnictví slepých uliček, ale mě přestává uspokojovat...
Budujme společně Fedivesmír pro 20000 česky mluvících excentriků! #tldr
Můj neo-neologismus Fedivesmír je označením pro federaci, sjednocení, nikoliv intersekcionalitu menšin, které současně jsou postiženy/i/x prokletím českého jazyka. Nikoliv jen ve smyslu menšin institucionálních, ale menšin faktických: menšin tvořivců, zvídavců, hračičků. Jednota v různosti, v mnohosti, nás znemožňuje jednoduše rozdělit na ty, kdo "vyhrávají" a "prohrávají". Hravá mnohost a mnohotvárnost není snadno uchopitelná: marketingově, politicky, ani jinak.
Fedivesmír by se po desetiletích bloudění občanské společnosti konzumní mediální pouští snad mohl stát zemí zaslíbenou. Moře spamu se rozestoupí - a na jeho dně si může každý najít svojí soukromou či sdílenou naturistickou pláž. Exodus z babylonského zajetí obchodníků s našimi obchodními údaji je na dosah.
Proroci Internetu předvídali vznik Fedivesmíru dlouho předtím, než to bylo technicky a protokolárně možné. Stojíme na konci dlouhého bludiště slepých uliček, které zahrnují původní myšlenku Stopařova průvodce po galaxii, BBSky, Fidonet, mailing listy, IRC, webchaty, diskuzní fóra, wikipedii, jabber a nakonec i nešťastné sociální sítě. Stojíme současně u vstupu bludiště nového a snažíme se na prohlídku podzemí nalákat náhodné kolemjdoucí...
Fedivesmír nabízí nekonečně více možností, než realita formovaná AI - ale při snaze zasvětit do naší sekty nové ovečky narážíme na nepřekonatelné problémy. Je to jako když někoho poprvé v životě postavíme na skejt, snowboard nebo nedej bože na paraglide. Je to jako když se synovce snažím naučit jezdit na kole a on padá.
Někoho baví, že patří k nemnohým, kteří objevili tajemství propojení přes hranice sociálních bublin. Jiní cítí nutkání tenhle objev zpřístupnit masám, evangelizovat.
Která cesta je správná?
Ze světa: v rámci snah o odvedení pozornosti dnes Trump omylem provedl menší invazi do Mexika, zřejmě v rámci nácviku té skutečné. Zodpovědnost za to pravděpodobně nese "ministerstvo náhodných invazí".
Evropa ale nezůstává pozadu: Nicolas Sarkozy napsal knihu o svých 20 dnech strávených ve vězení. Jestli vydá knihu i Nicolas Guillou, francouzský soudce Mezinárodního trestního tribunálu, to zatím nevíme - víme ale s jistotou, že pokud ano, tak za ní nebude moci dostat honorář na žádný bankovní účet na světě, což se může jevit jako mírně pozoruhodná skutečnost.
Z domova: Česká média s výjimkou Deníku N zatvrzele mlčí o tomto výroku mecenáše Motoristů Richarda Chlada: "Na základě vašeho projevu, ‚demokratického projevu‘ na Národní třídě jste stoprocentně zahrnuti do speciálních databází jako závadové osoby po nešťastných událostech na filozofické fakultě před dvěma roky. Pamatujte na to". Nezbývá nám tedy než doufat, že není autentický, že ano.
Teoreticky je tedy vše na dobré cestě, aby svět byl zase v pořádku... ale rok 2026 nás jistě něčím dokáže překvapit.