Chao-c'Jsem doslova posedlý nápadem, že #velocino je možná řešením otázky městské mikromobility. Dlouho jsem pokládal za nadějné koloběžky, protože jsou velmi lehké a tím pádem vhodné pro časté rozjezdy a brždění v městském provozu. Ale jejich problémy s obrubníky jsou zásadní, při sjíždění i při najíždění.
S velocinem jsem zatím žádné obrubníky přejíždět nezkoušel, ale sjíždění z obrubníku se mi nezdá neřešitelné (teoreticky). Najíždění bude horší, ale asi by mělo jít natrénovat.
Podstatné je, že bez osobní zkušenosti je to nesdělitelné. Vypadá to jako něco z cirkusu, jako třeba jednokolka, ale zvyknout se na to dá překvapivě snadno. Všichni cyklisti, kteří si to na festivalu #kolemfest vyzkoušeli, na tom zvládli jet, což se třeba o lehokolech říct nedá.
Otázka, kolik má vážit prostředek osobní mobility, jak rychle na něm lze jet bez asistence motoru, jaké procento populace je ho bez speciálního výcviku schopné používat a jak snadné je ho např. přenášet na schodech, je přitom docela zásadní. Např. podle mě pokud to nedokážu přenést po schodech nebo se s tím nevejdu do výtahu, si to už označení "mikromobilita" tak docela nezaslouží... a když už někam nevyrazím na solárním lehokole, tak vyhledávám naopak opačný extrém, tedy něco malého a lehkého. Ovšem valivý odpor malých kol je zásadní problém. Tohle by mohlo mít zřejmě lepší jízdní vlastnosti, než třeba Brompton, protože všechna váha může být na jediném 26" kole (vlastně by mohlo být cool 29" velocino...)
