„Mládenci,“ ozval by se pan předseda měkce, „mně je vám někdy ouzko z toho politikaření. Víte, kdybychom si nikdy nelhali a vždycky si řekli, co vlastně chceme…“
„No ba,“ vzdychl by jiný ministr. „Já si tak někdy myslím, že vládnout je zatracená povinnost. To člověka strašně zavazuje [...]“
„Taky to říkám,“ děl by třetí. „Co by se všechno dalo udělat, kdybychom si navzájem věřili!“
A poslyšte, co je teď v říjnu zvláště hezké, to jsou vesnice. Jsou zachumlány ve svých žlutých a rudých jabloních, žlutých lipkách a kaštanech jaksi zvlášť vlídně a hračkovitě. Červené střechy, šedivé střechy a nad tím trochu modrého kouře. Bože, jak zeširoka, jak důkladně prochází rok takovou vesnicí!
[...]
Panebože, děkuji ti za pěknou cestu rokem.
Za časného jara stojí zahradník nad svým záhonkem, ze kterého tu a tam začíná vykukovat nějaký ten hrotek pupenů, a říká si zamyšleně: Tady to mám drobet holé a prázdné, budu sem muset něco přisadit.
[...]
V říjnu stojí zahradník nad týmž záhonkem, ze kterého tu a tam čouhá suchý list nebo holý stvol, a říká si zamyšleně: Tady to mám drobet holé a prázdné, já sem něco přisadím...
[...]
Život zahradníkův je pln změny a činorodé vůle.
T.G.M.: "Snad nic není pro politiku, ale i pro život tak důležité jako poznávat lidi. Poznat ty pravé a povolané, ale také prokouknout ty nesprávné a neprávem se deroucí na veřejnost. Každý úspěšný převrat vynese na povrch mnoho parvenuů, křiklounů a falešných proroků. I my máme své; po ovoci poznáte je, a poznají je konečně všichni."
“...Prosím vás, jak můžete věštit, když to neumíte?”
“Někteří lidé si nestěžují,” bránila se stará dáma. “Koukejte se, já jim prorokuju věci, které se jim líbí. Ta radost, pane, stojí za těch pár šilinků...”
audio: https://www.youtube.com/watch?v=nqoMeHbGHpE
text: https://zlatyfond.sme.sk/dielo/5077/Capek_Povidky-z-jedne-kapsy/3
Nikdo nemůže mít tolik duhů a mocí, jako má neduhů a nemocí. Vejdete-li ven, potká vás možná nehoda nebo nesnáz, ale nikdy hoda nebo snáz. Neboť lidé nejsou schopni vole, nýbrž jenom nevole, a umí-li každý na vás nevražiti, vražiti není s to nikdo [...] Budiž vám v této zdrcující převaze záporu nad kladem a špatností nad dobrem útěchou aspoň to, že můžete být stvůrou nebo naopak nestvůrou, a přitom na žádné straně nic neztratíte.
https://www.kapkacapka.cz/2023/01/klad-zapor-cili-cteni-pro-pesimisty.html
...stará dáma se rozčilí a rozechvěně povídá: “Pánové, tak jistě, jako že v tomto voze ještě dnes povezete mrtvolu, bude do roka po Hitlerovi a jeho vládě.” –
Při návratu z Liberce se páni prokuristé naskytli k nehodě...
[...]
Budete-li ten případ opět odněkud slyšet, uznejte, že ta paní je na svůj věk čilá a pohyblivá. A ten rok na prorokovaný vývoj událostí v sousední říši rádi počkáme.
dnes by mohl lidem zvrtačit hlavy kdejaký politický primitiv nebo kejklíř, který by jim přinášel zdánlivé jistoty nebo davovou sugesci naděje. Lidé chtějí věřit, a utíkají do kostelíčků, chtějí doufat, a naslouchají šarlatánům; chtějí nalézt jistotu, jež není v nich. Je to chaos, který lze rozmíchat kdekterým heslem; ale je to také chaos, ve kterém lze hledat půdu pod nohama.
Jsou tedy dvě mocnosti v mravní oblasti:
“svědomí”, které mnohého nedovoluje,
a “povinnost”, která dovoluje, čeho nedovoluje svědomí;
tím je vyplněna palčivá mezera, kterou svědomí nechává ve světě činů.
Povinnost je mocné a uklidňující slovo, jež uvádí do světa pořádek. Mistr popravčí není osobně zlý a nepřívětivý člověk, ó nikoliv; plní jen svou povinnost a jeho svědomí je čisté...
...Když pana barona zavřou, tak přijdeme o všecko, řekli si ti věřitelé [...] Museli jsme ho držet nad vodou, aby mohl semhle tamhle zkusit své štěstí, a přitom dávat pozor, aby něco nespískal, po čem by ho zabásli; jednou jsme ho na den ztratili z očí, a už nám zaválel nějaký podvod a my jsme to museli potichu vyrovnat. – Jo, pane, to byly napínavé doby!
https://www.kapkacapka.cz/2019/06/spolek-veritelu-barona-biharyho.html
Kapka Karla Čapka