tymoty 🇪🇺#enEU 🇪🇺 Sociology of knowledge https://en.wikipedia.org/wiki/Sociology_of_knowledge
How is knowledge,
for example that
Earth is not the center of the Universe,
distributed
in society
(of the European Union)?
<- I am not sure whether to search in 'Sociology of knowledge'. I would like to have a quick introduction into what data we have about knoledge distribution. Here is an example:
https://ourworldindata.org/grapher/young-people-with-knowledge-on-hiv-prevention
<- Another example:
<- Děkuju @pavel @sibrosan @xChaos za odezvy.
Psal jsem euro-unijní angličtinou #enEU 🇪🇺 , protože jsem odkazoval na anglické stránky a protože jsem chtěl zvýšit dosah svého pátraní po stručném úvodu pro středoškoláky o datech o znalostech Euro-unioňanů.
Na Mastodonu dávám přednost hybridní konverzacim, zde česky a nizozemsky, před euro-unijní angličtinou, ale pokud ji někdo potřebuje, nebo i jiný jazyk, rád se přizpůsobím.
Také hodně zápasím s mastodoním rozléváním konverzace do delty. Proto navazuju zde a ne nutně v jednotlivých ramenech.
<- Co se týče Země ve středu (nebo centru) vesmíru (nebo univerza), rád bych, aby celkem každý Euro-unioňan měl středoškolskou(?) znalost o tom, že celek všeho nebo vesmír nebo univerzum je složitá věc a že můžeme mít všelijaké jeho představy. Včetně představy, že jsme středem. Včetně představ obro-obrovského dosti nehostiného prostoru, kterým se planeta řítí na oběžné dráze kolem Slunce -- když zaostříme na naši soustavu; nebo kterým se sluneční soustava řítí v ramenu galaxie -- když zaostříme na galaxii. Chtěl bych, abychom všichni měli tuto znalost (ne nutně úplně jednotnou) a abych nějak nedokonale uměli sdílet úžas a vědomí super-jedinečnosti naší planety široko daleko.
A zajímala by mě nějaká (sociologická) data, jak si to Euro-unioňané představují. A chápu, že je obtížné definovat, co bychom vlastně měli měřit. Myslíte někdy na postavení planety ve vesmíru?
askihkAsi mnohem víc lidí myslí, jak zaplatit nájem nebo hypotéku či jak ven z exekuce, než na postavení planety ve vesmíru, ale to je holt pořadí nutných potřeb. Pokud ale neznáme velikost vesmíru, pokud se o ni dá vůbec v běžném smyslu slova mluvit, tak ani nejde určit střed, nehledě na to, že určité útvary jasně určitelný střed asi nemají?
Pavel Machek@askihk @sibrosan @xChaos @tymoty Tady asi doporucim neco jako "PBS spacetime" na yt? O vesmiru toho vime dost, ale "utvar" bych asi nepouzil, a bylo by potreba rozlisovat pozorovatelny vesmir.. No a pak tam bude nejaka filozofie jestli casti vesmiru ktere nemuzem pozorovat jeste tedy jsou nas vesmir a tak. Proste je to celkem slozite :-).
@pavel , děkuju.
PBS Space Time ~ Public Broadcasting Service Space Time ~ Veřejná vysílací služba Prostor a čas
PBS Space Time
Space Time explores the outer reaches of space, the craziness of astrophysics, the possibilities of sci-fi, and anything else you can think of beyond Planet Earth with our astrophysicist host: Matthew O’Dowd. For all business inquiries and sponsorship opportunities please reach out to: [email protected] Matt O'Dowd spends his time studying the universe, especially really far-away things like quasars, super-massive black holes, and evolving galaxies. He uses telescopes in space to do it. Matt completed his Ph.D. at NASA's Space Telescope Science Institute, followed by work at the University of Melbourne and Columbia University. He's now a professor at the City University of New York's Lehman College and an Associate at the American Museum of Natural History's Hayden Planetarium. Previous host Gabe Perez-Giz is an astrophysicist who studies black hole physics. He received his Ph.D. from Columbia University and also hosted PBS Infinite Series.
Skylight: How Does Our Solar System Move Around the Milky Way? #datavisualization
Understanding the universe by stargazing through cosmic time
Astronomy pioneer and ERC grantee Vernesa Smolčić probed unexplored areas of space, using highly accurate state-of-the-art radio telescopes, to answer fundamental questions about the origin of the universe. Based in Croatia, her international team has generated valuable datasets on star formation as well as stellar and supermassive black hole growth in galaxies. Their work has leveraged Croatian radio astronomy research on the international stage.
@pavel , děkuju.
Mně spíš než o nějaké obsáhlé studium toho, jak to je, jde o co nejstručnějí text, který ztvární něco v tomhle smyslu:
1) Když je to dál od nás v časoprostoru(?) (a tudíž velké??) zdá se, že tam nefunguje taková ta představa xyzt prostoru a těles a těl v něm...
2) Něco podobného se děje, když koukáme(?) do stále menších věcí(??)... Když si představujeme(?) menší a menší.
3) Ono to 1 a 2 taky nějak souvisí... Příklady i u nás... Oblétání země s atomovými hodinami...
4) Co vlastně jsou "data" - jako například fotky vesmíru... Nějak jsem pochopil, že dneska už astronomové moc nekoukají do dalekohledů, ale že počítače prosévají haldy... S tím mi nějak souvisí, že ta pozorovatelná oblast(??) je tak velká, že jaksi se z ní pořád loví body(???)... A zdá se mi, že to je podobné s koukáním do miniaturna v CERNu a pod...
5) Co jako Ti vědci "párují", když "párují" data a teorie...
6) Sociologie tohoto... Více v Evropské unii než v lidstvu... Kolik lidí a institucí o tom přemýšlí, které, příklady... Jak je tato znalost distribuována ve společnosti Evropské unie...
Při formulaci textu může dojít k remodelování otázek. Mám pocit, že tohle něco by v nějakém poměrně malém rozsahu mělo být součástí všeobecného vzdělání. My, které to ve školách základních a středních minulo, se to holt musím doučit po večerech, ale jinak bych to viděl jako nějakou malou část utopické celo-euro-unijní občanské výchovy v rámci utopického rovného školství pro euro-unijní lidi od 0 do zruba 18 let.
Myslel bych, že tohle musí být už někde nějak hotovo, ale zatím jsem na nic takového nenarazil... Ne že bych pátral nějak soustavně...
Jo, a pak ještě ten #StephenWolfram -- který na to jde úplně jinak než xyzt-prostor...
@tymoty Spousta lidi by chtela text ktery strucne a jasne vysvetli moderni fyziku. Ja take :-).
@pavel
Mám teda dojem, častě psychologicky vzato, že tzv popularizace pokročilé fyziky/kosmologie supluje u publika tytéž emoce, které dříve lidu dodávali hlavouni náboženství - tedy publikum tomu defakto nerozumí a zhusta ani rozumnět nemůže, ale je mysticky fascinováno a nezbývá než věřit či hereticky pochybovat, i když vlastně neví o čem pochybují či čemu věří.
A zejmena v tom myslím vynikají popularizace v US-TVshow stylu: ono nadšené nafukování balonků a souběžné řeči o multiversech (tím nenapadám podkladové teorie, jen jejich prezentaci) @tymoty
Mám teda dojem, častě psychologicky vzato, že tzv popularizace pokročilé fyziky/kosmologie supluje u publika tytéž emoce, které dříve lidu dodávali hlavouni náboženství - tedy publikum tomu defakto nerozumí a zhusta ani rozumnět nemůže, ale je mysticky fascinováno a nezbývá než věřit či hereticky pochybovat, i když vlastně neví o čem pochybují či čemu věří.
A zejmena v tom myslím vynikají popularizace v US-TVshow stylu: ono nadšené nafukování balonků a souběžné řeči o multiversech (tím nenapadám podkladové teorie, jen jejich prezentaci) @tymoty
@pavel
Když se vrátím k naši staré diskuzi o vědě vs náboženství či naopak vědě jako novém typu nechtěného podprahového náboženství (víry) pro zejmena ty nevědecké lajky, tak by mě zajímalo, jak moc by jsi nesouzněl s názory v tomto rozhovoru na to téma (jde o část od času cca 39:50)
Témata v debatě:
- s odkazy na teoretiky vědy typu Popper atd tam probírají vztah důkazu vs pouze nevyvráceného názoru, empirie vs logického dokazování (i s odbočkou k IT ověření funkčnosti kodu)
-o axiomech a nutnosti i metodě jak si je určit, a zda to jde jinak než arbitrálně
- no a tím pádem i o té hranici mezi vědět vs věřit, vč psychologických dopadů na ty pro vědu zapálené ale nevědecké lajky (kdy tvrzení "věřte vědě" je pak vlastně se samotnou vědeckou metodou v rozporu, ale přesto jeho realistickou kritikou občas popíchneš víru těch laiků)
IMHO možná to bude pro Tebe moc přísný pohled na věc, ale byl bych zvědavý na Tvé osobní hodnocení..?
Studio Svobodného přístavu: O svobodě, vědě, víře a etice se Štěpánem Drábkem
Chao-c'@pavel no jak říkám, nejen u vědy, ale i u její kritiky dnes převládá mezi veřejností popukulturní pojetí :-)
Jako já kdyby o tom chtěl mluvit, dopustím se určitě podobných terminologických nepřesností. Na druhou stranu si nemyslím, že bych měl mít zakázáno mít o tom mluvit, protože skutečně: těch, kdo nevědí o čem mluví, je dnes poměrně hodně... problém je nějak učit míru autoritativnosti toho či onoho tvrzení.
@xChaos @pavel
Jinak, kdybychom k tomu "slovnímu salátu" přistoupili konstruktivněji, tak pokud vyjmeme pro zjednodušení např tezi, že gravitace (coby jev) není dokázaná, ale jen experimentálně ověřená a dosud nevyvrácená, tak chápete z toho tu pointu - tj zde poukaz na rozdíl mezi důkazem (zpravidla v matematice) a empirickou ověřeností bez vyvrácení (zpravidla fyzika)?
Totéž zejmena pro XChaos- v tom podtématu IT, znáš ten rozdíl mezi důkazem že program (kod) bude fungovat a testerským ověřením tohoto?
@tymoty
Jinak, kdybychom k tomu "slovnímu salátu" přistoupili konstruktivněji, tak pokud vyjmeme pro zjednodušení např tezi, že gravitace (coby jev) není dokázaná, ale jen experimentálně ověřená a dosud nevyvrácená, tak chápete z toho tu pointu - tj zde poukaz na rozdíl mezi důkazem (zpravidla v matematice) a empirickou ověřeností bez vyvrácení (zpravidla fyzika)?
Totéž zejmena pro XChaos- v tom podtématu IT, znáš ten rozdíl mezi důkazem že program (kod) bude fungovat a testerským ověřením tohoto?
@tymoty
@askihk @xChaos @tymoty Tak ja jen upozornim, ze v tehle debate ceka jeste mnoho zklamani. Asi mam alergii na slovni salat, nebo tak neco.
Gravitace je velmi, velmi spatny priklad.
A jasne, ze dukazy v matematice se lisi od empirickeho overovani ve fyzice. To by snad nemelo byt prekvapeni? A take to neni nijak zvlast dulezite.
No a kdyz to diskutujicim zajimave a dulezite, tak me zas neprijde zajimava jejich diskuze, to je cele :-).
Gravitace je velmi, velmi spatny priklad.
A jasne, ze dukazy v matematice se lisi od empirickeho overovani ve fyzice. To by snad nemelo byt prekvapeni? A take to neni nijak zvlast dulezite.
No a kdyz to diskutujicim zajimave a dulezite, tak me zas neprijde zajimava jejich diskuze, to je cele :-).
@pavel je to tak, ale současně... ve světě se děje něco hodně zásadního, a to je konec celé "éry osvícenství". V podstatě konec celé teze, že děti, když zrovna nepracují na poli, by mohli chodit do školy a učist se číst a psát.
A bez pochopení celého toho humbuku kolem Urzy a Svobodného přístavu nemáme šanci pochopit, proč se vlastně tenhle jev děje. Postmodernismus se svým "koncem velkých narativů" je součástí problému... ano, levice si první povšimla, že jestliže osvícenská racionalita končí holocaustem a jadernými zbraněmi, jako vysoce industrializovanými formami vyvražďování, tak možná to není hodnota, kterou by stálo za to usilovně obhajovat.
Jenže místo toho jako naženeme děti do dolů (no dobře, ne přímo pod zem, ale jako operátory na nějaká hračková velkorypadla?) aby těžili uhlí pro elektrárny pohánějící nesmyslnou AI, která je pouze "kultem racionality" a skutečnou racionalitou nemá společného nic?
"Vědeckost" a "racionalita" jsou dvě kategorie. Racionalita je "nářadí", "stroj". Věda potřebuje nějaká data, která potřebuje "vytěžit". Jenže metafora miningu - abychom získali o realitě data, tak ji nevratně destruujeme - to je právě ta část vědy, která se vyčerpala. Potřebujeme cirkulární ekonomiku faktů, recyklaci odpadních dat a taky informační kompostování ...
@xChaos @askihk @tymoty Deje se ve svete neco zasadniho? Ja tu vidim WWIII :-(, konec osvicenstvi nevnimam.
Urza a Svobodny pristav je nejak dulezitej? Postmodernismus?
Kdybych mel naladu na filozofii, tak mam asi vetsi mezery ve znamejsich filozofech. A kdyz na fyziku, tak od nekoho, kdo vi co je gravitace ;-).
Urza a Svobodny pristav je nejak dulezitej? Postmodernismus?
Kdybych mel naladu na filozofii, tak mam asi vetsi mezery ve znamejsich filozofech. A kdyz na fyziku, tak od nekoho, kdo vi co je gravitace ;-).
@pavel
...je nějak důležitej?...
Takže z logiky toho pohledu bych se neměl zabývat ani dobře míněnými tezemi od jakýchsi pochybných Pavlů na obskurním Mastodonu? :-) Pro mě osobně je zajímavější věcný obsah dopisu, než uniforma pošťáka který ho doručil, a vlastně ani pisatele. V tomto pokud nabídneš relevantní věcné oponentní výhrady k tomu, jaké otázky se nadnesly, tak je rád přijmu. Ale ta hodnocení něčí "důležitosti" jsou jak víš i z historie vědy občas celkem nerelevantní
@tymoty @xChaos
...je nějak důležitej?...
Takže z logiky toho pohledu bych se neměl zabývat ani dobře míněnými tezemi od jakýchsi pochybných Pavlů na obskurním Mastodonu? :-) Pro mě osobně je zajímavější věcný obsah dopisu, než uniforma pošťáka který ho doručil, a vlastně ani pisatele. V tomto pokud nabídneš relevantní věcné oponentní výhrady k tomu, jaké otázky se nadnesly, tak je rád přijmu. Ale ta hodnocení něčí "důležitosti" jsou jak víš i z historie vědy občas celkem nerelevantní
@tymoty @xChaos
@pavel
ja si vážím i lidí u kterých neznám míru jejich formální důležitosti, pokud mluví rozumně, takže v tomto si i jakéhosi Pavla rád všimnu 🙂 Ale samozřejmě Pavlovi nechci kazit den a zkusím se postupně utlumit.
On nikdo, ani Urza, neupírá fyzice, že má řadu objevů a teorií, např jak píšeš v druhém linku, že že "gravitační síla" je jen zdánlivá (analogicky odstředivé).
Jde jen o to, že ty objevy nejsou zpravidla *dokázané* v pravém smyslu slova (a proto se ta "všeobecná uznávanost" vědeckou obcí i historicky mnohdy mění v průběhu času = viz i problém který jsme diskutovali u té kosmologie)
- to je to, co IMHO ti dva probítali, a pro mé ryze lajcké potřeby čtu analogii toho, co ti dva diskutovali, i zde v pro-davově popularizační wikipedii:
(zejmena: "Moderní věda a pojetí přírodních zákonů stojí do značné míry právě na neúplné indukci. To klade takzvaný problém indukce, tedy zda a nakolik je takto získané poznání spolehlivé.")
----------------
1- Matematický důkaz je deduktivní úvaha pro matematický výrok, která ukazuje, že uvedené předpoklady logicky zaručují závěr. Argument může využívat i jiná dříve prokázaná tvrzení, například matematické věty, ale každý důkaz lze v zásadě sestavit pouze s použitím určitých základních nebo výchozích předpokladů, známých jako axiomy,[1][2][3] spolu s přijatými pravidly odvozování.
Důkazy jsou příklady vyčerpávajícího deduktivního usuzování, které zakládá logickou jistotu, jež je třeba odlišit od empirických argumentů nebo nevyčerpávajícího induktivního usuzování, které zakládá pouze tzv. „rozumné očekávání“.
Pro důkaz nestačí předložit mnoho případů, v nichž tvrzení platí, důkaz musí prokázat, že tvrzení je pravdivé ve všech možných případech. Výrok, který nebyl dokázán, ale o němž se předpokládá, že je pravdivý a pokud se často používá jako předpoklad pro další matematickou práci, se nazývá domněnka nebo hypotéza.
2- Logická indukce (generalizace) je jeden z postupů usuzování. Jeho princip je vyvození obecného závěru z dílčích poznatků. Platí-li pro předmět A1 určitá skutečnost B, pro předmět A2 také skutečnost B, pro n-tý předmět An také skutečnost B, pak indukce je název pro náš úsudek, že pro všechny předměty A platí skutečnost B.
Kupříkladu potkám-li tři hnědé medvědy, indukcí mohu dojít k závěru „všichni medvědi jsou hnědí“.
Rozlišuje se indukce úplná a neúplná. Neúplná indukce má povahu předsudku. Moderní věda a pojetí přírodních zákonů stojí do značné míry právě na neúplné indukci. To klade takzvaný problém indukce, tedy zda a nakolik je takto získané poznání spolehlivé.
3- Úplná indukce je taková, při níž jsou v premisách zachyceny všechny předměty množiny A; jde tedy o úplný, vyčerpávající výčet.
...
V aplikovaných přírodních a společenských vědách úplná indukce není častá, můžeme se s ní setkat v uzavřených systémech např. v matematice, kde je známá jako matematická indukce.
@askihk no jinak říká to samé, co říkám já o testerech, kteří netuší, jakou třídu Chomského gramatik ten automat, který testují, přijímá. (Tohle máme my informatici místo té matiky ;-)
Prostě příroda je spousta blackboxů, o kterých vlastně jen odhadujeme, jak moc jsou komplexní. Třeba buňku živých organismů si představujeme tak trochu jako počítačem řízenou továrnu, kde DNA je téměř doslova páska Turingova stroje... ale ona je to spíš jen malá část té komplexity a funkčnosti a ten obraz je poplatný době svého vzniku. Vztah kódu a toho, co kód interpretuje, je daleko složitější...