#enEU 🇪🇺 Sociology of knowledge https://en.wikipedia.org/wiki/Sociology_of_knowledge
How is knowledge,
for example that
Earth is not the center of the Universe,
distributed
in society
(of the European Union)?
#enEU 🇪🇺 Sociology of knowledge https://en.wikipedia.org/wiki/Sociology_of_knowledge
How is knowledge,
for example that
Earth is not the center of the Universe,
distributed
in society
(of the European Union)?
<- I am not sure whether to search in 'Sociology of knowledge'. I would like to have a quick introduction into what data we have about knoledge distribution. Here is an example:
https://ourworldindata.org/grapher/young-people-with-knowledge-on-hiv-prevention
<- Another example:
<- Děkuju @pavel @sibrosan @xChaos za odezvy.
Psal jsem euro-unijní angličtinou #enEU 🇪🇺 , protože jsem odkazoval na anglické stránky a protože jsem chtěl zvýšit dosah svého pátraní po stručném úvodu pro středoškoláky o datech o znalostech Euro-unioňanů.
Na Mastodonu dávám přednost hybridní konverzacim, zde česky a nizozemsky, před euro-unijní angličtinou, ale pokud ji někdo potřebuje, nebo i jiný jazyk, rád se přizpůsobím.
Také hodně zápasím s mastodoním rozléváním konverzace do delty. Proto navazuju zde a ne nutně v jednotlivých ramenech.
<- Co se týče Země ve středu (nebo centru) vesmíru (nebo univerza), rád bych, aby celkem každý Euro-unioňan měl středoškolskou(?) znalost o tom, že celek všeho nebo vesmír nebo univerzum je složitá věc a že můžeme mít všelijaké jeho představy. Včetně představy, že jsme středem. Včetně představ obro-obrovského dosti nehostiného prostoru, kterým se planeta řítí na oběžné dráze kolem Slunce -- když zaostříme na naši soustavu; nebo kterým se sluneční soustava řítí v ramenu galaxie -- když zaostříme na galaxii. Chtěl bych, abychom všichni měli tuto znalost (ne nutně úplně jednotnou) a abych nějak nedokonale uměli sdílet úžas a vědomí super-jedinečnosti naší planety široko daleko.
A zajímala by mě nějaká (sociologická) data, jak si to Euro-unioňané představují. A chápu, že je obtížné definovat, co bychom vlastně měli měřit. Myslíte někdy na postavení planety ve vesmíru?
Asi mnohem víc lidí myslí, jak zaplatit nájem nebo hypotéku či jak ven z exekuce, než na postavení planety ve vesmíru, ale to je holt pořadí nutných potřeb. Pokud ale neznáme velikost vesmíru, pokud se o ni dá vůbec v běžném smyslu slova mluvit, tak ani nejde určit střed, nehledě na to, že určité útvary jasně určitelný střed asi nemají?
@pavel , děkuju.
PBS Space Time ~ Public Broadcasting Service Space Time ~ Veřejná vysílací služba Prostor a čas
Space Time explores the outer reaches of space, the craziness of astrophysics, the possibilities of sci-fi, and anything else you can think of beyond Planet Earth with our astrophysicist host: Matthew O’Dowd. For all business inquiries and sponsorship opportunities please reach out to: [email protected] Matt O'Dowd spends his time studying the universe, especially really far-away things like quasars, super-massive black holes, and evolving galaxies. He uses telescopes in space to do it. Matt completed his Ph.D. at NASA's Space Telescope Science Institute, followed by work at the University of Melbourne and Columbia University. He's now a professor at the City University of New York's Lehman College and an Associate at the American Museum of Natural History's Hayden Planetarium. Previous host Gabe Perez-Giz is an astrophysicist who studies black hole physics. He received his Ph.D. from Columbia University and also hosted PBS Infinite Series.
Astronomy pioneer and ERC grantee Vernesa Smolčić probed unexplored areas of space, using highly accurate state-of-the-art radio telescopes, to answer fundamental questions about the origin of the universe. Based in Croatia, her international team has generated valuable datasets on star formation as well as stellar and supermassive black hole growth in galaxies. Their work has leveraged Croatian radio astronomy research on the international stage.
@pavel , děkuju.
Mně spíš než o nějaké obsáhlé studium toho, jak to je, jde o co nejstručnějí text, který ztvární něco v tomhle smyslu:
1) Když je to dál od nás v časoprostoru(?) (a tudíž velké??) zdá se, že tam nefunguje taková ta představa xyzt prostoru a těles a těl v něm...
2) Něco podobného se děje, když koukáme(?) do stále menších věcí(??)... Když si představujeme(?) menší a menší.
3) Ono to 1 a 2 taky nějak souvisí... Příklady i u nás... Oblétání země s atomovými hodinami...
4) Co vlastně jsou "data" - jako například fotky vesmíru... Nějak jsem pochopil, že dneska už astronomové moc nekoukají do dalekohledů, ale že počítače prosévají haldy... S tím mi nějak souvisí, že ta pozorovatelná oblast(??) je tak velká, že jaksi se z ní pořád loví body(???)... A zdá se mi, že to je podobné s koukáním do miniaturna v CERNu a pod...
5) Co jako Ti vědci "párují", když "párují" data a teorie...
6) Sociologie tohoto... Více v Evropské unii než v lidstvu... Kolik lidí a institucí o tom přemýšlí, které, příklady... Jak je tato znalost distribuována ve společnosti Evropské unie...
Při formulaci textu může dojít k remodelování otázek. Mám pocit, že tohle něco by v nějakém poměrně malém rozsahu mělo být součástí všeobecného vzdělání. My, které to ve školách základních a středních minulo, se to holt musím doučit po večerech, ale jinak bych to viděl jako nějakou malou část utopické celo-euro-unijní občanské výchovy v rámci utopického rovného školství pro euro-unijní lidi od 0 do zruba 18 let.
Myslel bych, že tohle musí být už někde nějak hotovo, ale zatím jsem na nic takového nenarazil... Ne že bych pátral nějak soustavně...
Jo, a pak ještě ten #StephenWolfram -- který na to jde úplně jinak než xyzt-prostor...
@pavel
Když se vrátím k naši staré diskuzi o vědě vs náboženství či naopak vědě jako novém typu nechtěného podprahového náboženství (víry) pro zejmena ty nevědecké lajky, tak by mě zajímalo, jak moc by jsi nesouzněl s názory v tomto rozhovoru na to téma (jde o část od času cca 39:50)
Témata v debatě:
- s odkazy na teoretiky vědy typu Popper atd tam probírají vztah důkazu vs pouze nevyvráceného názoru, empirie vs logického dokazování (i s odbočkou k IT ověření funkčnosti kodu)
-o axiomech a nutnosti i metodě jak si je určit, a zda to jde jinak než arbitrálně
- no a tím pádem i o té hranici mezi vědět vs věřit, vč psychologických dopadů na ty pro vědu zapálené ale nevědecké lajky (kdy tvrzení "věřte vědě" je pak vlastně se samotnou vědeckou metodou v rozporu, ale přesto jeho realistickou kritikou občas popíchneš víru těch laiků)
IMHO možná to bude pro Tebe moc přísný pohled na věc, ale byl bych zvědavý na Tvé osobní hodnocení..?
@pavel no jak říkám, nejen u vědy, ale i u její kritiky dnes převládá mezi veřejností popukulturní pojetí :-)
Jako já kdyby o tom chtěl mluvit, dopustím se určitě podobných terminologických nepřesností. Na druhou stranu si nemyslím, že bych měl mít zakázáno mít o tom mluvit, protože skutečně: těch, kdo nevědí o čem mluví, je dnes poměrně hodně... problém je nějak učit míru autoritativnosti toho či onoho tvrzení.
@pavel je to tak, ale současně... ve světě se děje něco hodně zásadního, a to je konec celé "éry osvícenství". V podstatě konec celé teze, že děti, když zrovna nepracují na poli, by mohli chodit do školy a učist se číst a psát.
A bez pochopení celého toho humbuku kolem Urzy a Svobodného přístavu nemáme šanci pochopit, proč se vlastně tenhle jev děje. Postmodernismus se svým "koncem velkých narativů" je součástí problému... ano, levice si první povšimla, že jestliže osvícenská racionalita končí holocaustem a jadernými zbraněmi, jako vysoce industrializovanými formami vyvražďování, tak možná to není hodnota, kterou by stálo za to usilovně obhajovat.
Jenže místo toho jako naženeme děti do dolů (no dobře, ne přímo pod zem, ale jako operátory na nějaká hračková velkorypadla?) aby těžili uhlí pro elektrárny pohánějící nesmyslnou AI, která je pouze "kultem racionality" a skutečnou racionalitou nemá společného nic?
"Vědeckost" a "racionalita" jsou dvě kategorie. Racionalita je "nářadí", "stroj". Věda potřebuje nějaká data, která potřebuje "vytěžit". Jenže metafora miningu - abychom získali o realitě data, tak ji nevratně destruujeme - to je právě ta část vědy, která se vyčerpala. Potřebujeme cirkulární ekonomiku faktů, recyklaci odpadních dat a taky informační kompostování ...
@pavel tady tě musím trochu zklamat: nikdo neví, co je to gravitace. Fakt.
Prostě ji empiricky pociťujeme, pozorujeme, umíme předpovědět její efekty. Ale jestli u něčeho fakt nevíme CO to je, tak je to gravitace.
Higgsův boson byl potvrzen, ale ten vysvětluje asi tak 4% pozorované gravitační síly mezi částicemi (nebo kolik).
Je teď navržený experiment, který by pomocí měření interakce mezi gravitačními a světelnými vlnami dokázal, jestli existuje nebo neexistuje částice graviton, ale tenhle navržený experiment má naprosto gargantuovské rozměry.
Urza a celý Svobodný přístav jsou pošuci, takže se na jejich videa nedívám (protože by se mi pokusili určitě prodat nějaký bitcoin), ale pokud tvrdí, že nikdo neví, co je to gravitace, tak mají v podstatě pravdu. Sjednocení relativity a kvantové teorie se zatím nikomu nepodařilo a pokusy přijít s teorií kvantové gravitace zatím byly fail.
Výklad se "zakřivením prostoru" je elegantní obcházení problému. Ona vlastně i gravitace je nejspíš takový způsob, kterým příroda obchází určitý problém, ale že bychom přesně chápali, jakými pěšinkami ten problém příroda obchází, tak to taky ne.
Zajímavá je například Machiánská gravitace (a hlavně setrvačnost!), která by se mohla líbit kolektivisticky založeným vědcům, protože hodně počítá s kolektivním působením veškeré hmoty ve vesmíru.
Dobrým myšlenkovým experimentem, jehož výsledek Ernst Mach předpovídá, je Newtonův kbelík: co se stane, pokud máme vodu v kbelíku a roztočíme kolem toho kbelíku vesmír, místo abychom točili kyblíkem? Přilne kapalina na stěny, nebo ne? (Einstein nejspíš částečně tenhle problém zohlednil v dnes již ověřené předpovědi frame drag, možná?)