#enEU 🇪🇺 Sociology of knowledge https://en.wikipedia.org/wiki/Sociology_of_knowledge

How is knowledge,
for example that
Earth is not the center of the Universe,
distributed
in society
(of the European Union)?

#tg286619086🧵

Sociology of knowledge - Wikipedia

<- I am not sure whether to search in 'Sociology of knowledge'. I would like to have a quick introduction into what data we have about knoledge distribution. Here is an example:

https://ourworldindata.org/grapher/young-people-with-knowledge-on-hiv-prevention

#tg286619086🧵

Share of young people with knowledge on HIV prevention

Share of young people of both sexes, aged 15-24 years old, who could answer a full set of questions on HIV prevention correctly.

Our World in Data
Literacy rate

Share of adults who can read and write a simple statement about their everyday life.

Our World in Data

<- Děkuju @pavel @sibrosan @xChaos za odezvy.

Psal jsem euro-unijní angličtinou #enEU 🇪🇺 , protože jsem odkazoval na anglické stránky a protože jsem chtěl zvýšit dosah svého pátraní po stručném úvodu pro středoškoláky o datech o znalostech Euro-unioňanů.

Na Mastodonu dávám přednost hybridní konverzacim, zde česky a nizozemsky, před euro-unijní angličtinou, ale pokud ji někdo potřebuje, nebo i jiný jazyk, rád se přizpůsobím.

Také hodně zápasím s mastodoním rozléváním konverzace do delty. Proto navazuju zde a ne nutně v jednotlivých ramenech.

#tg286619086🧵

<- Co se týče Země ve středu (nebo centru) vesmíru (nebo univerza), rád bych, aby celkem každý Euro-unioňan měl středoškolskou(?) znalost o tom, že celek všeho nebo vesmír nebo univerzum je složitá věc a že můžeme mít všelijaké jeho představy. Včetně představy, že jsme středem. Včetně představ obro-obrovského dosti nehostiného prostoru, kterým se planeta řítí na oběžné dráze kolem Slunce -- když zaostříme na naši soustavu; nebo kterým se sluneční soustava řítí v ramenu galaxie -- když zaostříme na galaxii. Chtěl bych, abychom všichni měli tuto znalost (ne nutně úplně jednotnou) a abych nějak nedokonale uměli sdílet úžas a vědomí super-jedinečnosti naší planety široko daleko.

A zajímala by mě nějaká (sociologická) data, jak si to Euro-unioňané představují. A chápu, že je obtížné definovat, co bychom vlastně měli měřit. Myslíte někdy na postavení planety ve vesmíru?

#tg286619086🧵@pavel @sibrosan @xChaos

Asi mnohem víc lidí myslí, jak zaplatit nájem nebo hypotéku či jak ven z exekuce, než na postavení planety ve vesmíru, ale to je holt pořadí nutných potřeb. Pokud ale neznáme velikost vesmíru, pokud se o ni dá vůbec v běžném smyslu slova mluvit, tak ani nejde určit střed, nehledě na to, že určité útvary jasně určitelný střed asi nemají?

@pavel @sibrosan @xChaos @tymoty

@askihk @sibrosan @xChaos @tymoty Tady asi doporucim neco jako "PBS spacetime" na yt? O vesmiru toho vime dost, ale "utvar" bych asi nepouzil, a bylo by potreba rozlisovat pozorovatelny vesmir.. No a pak tam bude nejaka filozofie jestli casti vesmiru ktere nemuzem pozorovat jeste tedy jsou nas vesmir a tak. Proste je to celkem slozite :-).

@pavel , děkuju.

PBS Space Time ~ Public Broadcasting Service Space Time ~ Veřejná vysílací služba Prostor a čas

https://www.youtube.com/@pbsspacetime

#tg286619086🧵

PBS Space Time

Space Time explores the outer reaches of space, the craziness of astrophysics, the possibilities of sci-fi, and anything else you can think of beyond Planet Earth with our astrophysicist host: Matthew O’Dowd. For all business inquiries and sponsorship opportunities please reach out to: [email protected] Matt O'Dowd spends his time studying the universe, especially really far-away things like quasars, super-massive black holes, and evolving galaxies. He uses telescopes in space to do it. Matt completed his Ph.D. at NASA's Space Telescope Science Institute, followed by work at the University of Melbourne and Columbia University. He's now a professor at the City University of New York's Lehman College and an Associate at the American Museum of Natural History's Hayden Planetarium. Previous host Gabe Perez-Giz is an astrophysicist who studies black hole physics. He received his Ph.D. from Columbia University and also hosted PBS Infinite Series.

YouTube
Skylight: How Does Our Solar System Move Around the Milky Way? #datavisualization

YouTube
Understanding the universe by stargazing through cosmic time

Astronomy pioneer and ERC grantee Vernesa Smolčić probed unexplored areas of space, using highly accurate state-of-the-art radio telescopes, to answer fundamental questions about the origin of the universe. Based in Croatia, her international team has generated valuable datasets on star formation as well as stellar and supermassive black hole growth in galaxies. Their work has leveraged Croatian radio astronomy research on the international stage.

ERC
Weltmaschine

Weltmaschine - das ist der Large Hadron Collider LHC, ein riesiger Teilchenbeschleuniger am Forschungszentrum CERN in Genf, der die Geheimnisse der Universums erforscht

@pavel , děkuju.

Mně spíš než o nějaké obsáhlé studium toho, jak to je, jde o co nejstručnějí text, který ztvární něco v tomhle smyslu:

1) Když je to dál od nás v časoprostoru(?) (a tudíž velké??) zdá se, že tam nefunguje taková ta představa xyzt prostoru a těles a těl v něm...

2) Něco podobného se děje, když koukáme(?) do stále menších věcí(??)... Když si představujeme(?) menší a menší.

3) Ono to 1 a 2 taky nějak souvisí... Příklady i u nás... Oblétání země s atomovými hodinami...

4) Co vlastně jsou "data" - jako například fotky vesmíru... Nějak jsem pochopil, že dneska už astronomové moc nekoukají do dalekohledů, ale že počítače prosévají haldy... S tím mi nějak souvisí, že ta pozorovatelná oblast(??) je tak velká, že jaksi se z ní pořád loví body(???)... A zdá se mi, že to je podobné s koukáním do miniaturna v CERNu a pod...

5) Co jako Ti vědci "párují", když "párují" data a teorie...

6) Sociologie tohoto... Více v Evropské unii než v lidstvu... Kolik lidí a institucí o tom přemýšlí, které, příklady... Jak je tato znalost distribuována ve společnosti Evropské unie...

Při formulaci textu může dojít k remodelování otázek. Mám pocit, že tohle něco by v nějakém poměrně malém rozsahu mělo být součástí všeobecného vzdělání. My, které to ve školách základních a středních minulo, se to holt musím doučit po večerech, ale jinak bych to viděl jako nějakou malou část utopické celo-euro-unijní občanské výchovy v rámci utopického rovného školství pro euro-unijní lidi od 0 do zruba 18 let.

Myslel bych, že tohle musí být už někde nějak hotovo, ale zatím jsem na nic takového nenarazil... Ne že bych pátral nějak soustavně...

Jo, a pak ještě ten #StephenWolfram -- který na to jde úplně jinak než xyzt-prostor...

#tg286619086🧵

@tymoty @pavel

1) Tvůj požadavek na "xyzt" je nesplnitelný v celé řadě aproximací. V první řadě, když se bavíš s relativisty, tak ono není jasné, jestli ten čtvrtý rozměr, ve kterém je "zakřivený" a tímto zakřivením je gravitace, je doopravdy čas. Dilatace času v gravitačním poli, to ano, jistě... jenže místo "zakřivení" můžeme použít i interpretaci skrz proměnnou rychlost světla (v gravitačním poli zpomaluje) a vyjde nám prakticky to samé.

Já jako informatik to vidím tak, že když je hodně hmotných částic blízko sebe, tak je to pro vesmír... výpočetně náročné :-) a začíná lagovat.

Představi si sám sebe spíš jako toho slavného Leonardova člověka, vepsaného do čtverce a kruhu. Žiješ ve světě svých smyslových vjemů, a "nezávisle ověřitelná xyzt" karteziánská soustava reálně končí tam, kam dosáhneš rukama a nohama. Vše ostatní je mediálně zprostředkované. A když se bavíme o médiích, klíčovým slovem je bandwidth.

Byl jsi to ty, kdo přišel s tezí "objektivní realita neexistuje". No, podle mě tedy objektivní realita existuje, ale její interpretace naším mozkem na nějaké hmotné objekty v trojrozměrném prostoru je prostě jen to, co dělá náš mozek. Mechanistický model vesmíru odpovídá hodinovým strojům a 17.století.

Prostor si lze klidně představit jako nějaký velmi složitý graf interakcí mezi částicemi. To, jestli tu interakci interpretujeme jako vzdálenost, energii, přenos informace, nebo hmotnost, to je otázka našeho úhlu pohledu, zpracováním té informace našimi smysly. Podstatná je nějaká "jednota místa, času a děje". Vzdálenější události se nesynchronizují okamžitě, máme k dispozici nějakou jejich "nacacheovanou" a současně zkomprimovanou verzi.

2) pro mikrokosmos platí podobné zákonitosti, jako pro makrokosmos, ale jsme vázáni jiným druhem omezení. Není tam to časové zpoždění...

3) no jo, čas je ještě větší záhada, než gravitace. Přitom je jasné, že nějak jsou provázané.

Další body v další zprávě

#tg286619086🧵

@tymoty @pavel

4) ano, poznání skrz data mining nebo machine learning nad obrovskými sadami dat už je něčím jiným, než individuální smyslové poznávání v reálném čase (které bychom ale podle mě také neměli vzdávat). Ad CERN: no ona to je kontroverzní otázka, jestli lze něco pochopit o podstatě zeměkoule tím, že ji budeš z dálky bombardovat jinými zeměkoulemi :-) Něco málo asi ano...

5) tam se mluví o statistické signifikanci hypotéz (?) a když je je velká, je z toho teorie (?)

6) přemýšlí o tom více lidí, než si myslíš, protože... protože se nechtějí koukat na Eurovision song contest, dá se říct? Nevím, nerdů je určité procento populace. Ne proto, že by byli asketové, ale protože prostě je jen nějaké množství kocovin, které člověk je schopen absorbovat v důsledku hedonistických aktivit. Přemýšlení o vesmíru je jedna z alternativních činností...

Součástí všeobecného vzdělání to dávno je, ale v jakési "popkulturní podobě"...

#tg286619086🧵