Kapka Karla Čapka– Vypráví se, že když se vila stavěla, měl Čapek, tady ve zdi úkryt na gumové holínky. Když se vracel z divadla, zul si u zdi lakýrky, sáhnul do výklenku, přezul se do holínek a pak se v těch gumácích brodil přes rozblácenou zahradu do vily.
– Pěkná story, pane. Taková ryze čapkovská.
[...]
– Pane, a támhle nahoře, ve druhém patře na rohu, to zamřížované okno, tak tam měl Čapek svoji „kaktusárnu“. Zamřížované kaktusy.
– Víte, že se Čapek snažil pěstovat kaktusy i na Strži?
– Vím. Jenže, ve Strži, byla na kaktusy příliš velká zima. Tak to vzdal. To je tak pane, on ten Čapek měl v sobě cosi hledačského a budovatelského. On byl vlastně jako pták, co celý život hledá místo pro své hnízdo. Kam přiletí, tam to hnízdo buduje. Takový typický Čech ten pan Čapek vlastně byl. Ovšem ale i takový dost netypicky český génius. Víme?"
Tuček, Jaroslav. Mudrování (nejen) nad divadlem: "knížka o lásce k divadlu života". Brno: [Tribun EU], 2014. ISBN 978-80-263-0754-9
