Sprint přes Durynský les
Mám rád, když si cestu na kole vymyslím tak, abych dojel přímo domů. Zároveň jsem se chtěl podívat do Durynského lesa, jestli vypadá podobně jako Šumava. K nadšení z výletu mi ještě pomohlo, že skrz toto pohoří vede nové železniční spojení mezi Berlínem a Mnichovem. Po cestě zpět budu pak moct obdivovat inženýrská díla na této trati. Tento úsek se stavěl jako poslední kvůli své náročnosti. 1/x
Plánoval jsem to jako víkendový výlet, takže jsem měl vymyšlený odjezd vlakem z Lipska v sobotu ráno. Výlet s kolem si plánovalo více lidí a tak jsem narazil na vyprodané vlaky v rozumnou ranní hodinu. Musel jsem se tedy spokojit s odjezdem v půl šesté ráno. Předpověď počasí neslibovala krásné počasí, tak jsem si ještě zarezervoval pokoj v hotelu ve městě Arnstadt na polovině cesty. Nemusel jsem s sebou vézt věci na spaní venku a nepotřeboval jsem tedy zadní tašku na kole. 2/x
Už cesta na nádraží byla studená, ale těšil jsem se na cestu vlakem. Cesta vlakem trvala hodinu a půl a je to přibližně 250 km. Po zastávce v Erfurtu jsme při vjezdu do Durynského lesa zažili prudké brzdění vlaku do zastavení, ale naštěstí jsme do ničeho nenarazili. Kopce pokryté jehličnany v mlžném oparu při pohledu z okna znamenaly, že jsme projížděli skrz skutečně temný hvozd. Neviděl jsem ani jednu mýtinu a přemýšlel jsem, že to vypadá opuštěji než Šumava. 3/x
Neprozradil jsem ještě stanici, na které budu vystupovat a na které započne moje cesta zpět. Chtěl jsem vyrazit z města Bamberg. Město mnoha pivovarů, kde člověk za návštěvu deseti hospod může dostat akademický titul. Bamberg se nachazí v Bavorsku a myslel jsem, že nádraží bude vypadat trošku lépe než v Sasku. Ohnuté stojany na kola u nádraží symbolizovaly výhru jiného dopravního prostředku v této spolkové zemi. K správnému začátku výletu patří dobrá snídaně v pekárně. 4/x
Moje snídaně na cyklovýletech se jmenuje kapúčo, baketa a buchta. I tady nebyla vyjímkou a nasnídal jsem se na stojáka u jednoho mostu. Ranní projížďka městem byla velmi ospalá. Moc turistů jsem ráno nepotkal. S myšlenkou, že se sem musím někdy vrátit jako turista chodec, jsem opustil město směrem na sever. 5/x
Jako další zastávku jsem naplánoval město Coburg, o kterém jsem věděl jediné, že má ve znaku města mouřenína. Cesta jsem nějak těžce neplánoval a volil jsem cyklostezku nebo hlavní cestu vedle železnice, po které jsem přijel. Snažím se spíš pozorovat a číst krajinu, než abych měl nějaké pevné zastávky na památky. 6/x
Například takovou neplánovanou zastávkou byl klášter na kopci, na který jsem se rozhodl vyjet. Nerad si kopce přidávám a většinou nemám moc štěstí. Tady se na mě neusmálo štěstí, ale zamračil se na mě prudký kopec. Tlačil jsem. Klášter hostil svatbu a nevěsta se fotila na dvoře, možná jsem taky na nějaké fotce. Jel jsem dál a u kláštera bylo ještě velké parkoviště, nojo Bavorsko. 7/x
Před Coburgem při focení mostů a pevné jízdní dráhy začalo pršet. Naskládal jsem se rychle na kolo a pospíchal jsem do města na oběd. Oběd nebyl nijak velkolepý, obložený chléb s limonádou. Pršelo a musel jsem jet dál. Za deště jsem vystoupal na hrad na městem. Déšť mi kazil náladu, začínal mě už víc tlačit čas, takže na nádvoří jsem se nepodíval a pokračoval jsem dál. 8/x
Držel jsem stále železnice a potkal další mosty. Řikal jsem si, že ten déšť nahoře na kopci taky nebude ideální a prochladnu. Po velmi prudké přeháňce, při které se nebylo kam schovat, jsem dorazil k upatí Duryňského lesa. Cesta začala víc stoupat. První kopec mě nepotkal v nejlepší formě a nahoře jsem měl dost. Před sebou stále ještě celé pohoří a kolo začalo vrzat. Nepůsobil jsem spokojeně a začal jsem ještě víc pospíchat. 9/x
Naštěstí se mi dařilo najít cestu, která se držela vrstevnice, a neztrácel jsem tak moc výšku. Kvůli nedostatku času jsem musel vynechat tunely na železnici s místy pro záchranáře. Odpočítával jsem každé stoupání, které mě čeká do cíla dne. Sjezd do Ilmenau znamenal, že jsem překonal Durynsky les a město Arnstadt s hotelem bylo už co by kamenem dohodil. Udělal jsem ještě rychlý nákup v Penny a spěchal jsem na hotel. 10/x
Celodenní déšť mě ješřě potrápil tak, že pořádně nefungoval mobil a volání s recepcí se stalo komplikované. Díky sluchátka. Na pokoji jsem hlavně potřeboval vše usušit. Koukal jsem přitom na televizi a podle počasí při domácím zápase RB Leipzig svítilo v Lipsku celý den sluníčko, no nic. 11/x
Nedělní ráno bylo chladné. Úkol byl jasný a to dojet do Lipska. Všechny vetší řeky mají v Německu cyklostezku podél toku, jen trasování bývá občas dost divoké. Mířil jsem ráno k řece Ilm, která se před Naumburgem vlévá do Sály. Sála vede kolem Lipska a to už jsem skoro doma. 12/x
Prostředí bylo vesnické, na cyklostezce jsem potkal rodinu s koněm. Cyklostezku střídala silnice a naopak, občas jsem jel i po pěšině. Nebylo mi nejtepleji, ale zastavit se mi nechtělo, protože jsem doufal v oteplení. Občas jsem už i značenou cyklostezku odmítal a jel rychle po silnici, abych neztrácel čas meandrováním spolu s řekou. 13/x
Velice nepříjemné místo přišlo po dřevěném krytém mostě, kdy jsem cítil, že se otáčím proti proudu. Stoupání se sklonem 13 procent mi říkalo měl jsem jsi jet po silnici místo po cyklostezce. Po této intezivní zkušenosti jsem odmítl další vopičárny a křížil jsem po silnici dálnici A4. To znamenalo jediné, blížil jsem se do Výmaru. Goethe a Schiller se na mě už těšili. 14/x
Adam na kole