Potvrzení několika zásad, které jsou především pro mě a
které se taky snažím ladit s lidmi. Ne že bych chtěl a
očekávál, že se tak budou chovat davy. Hledám lidi a hledám
a tvořím niky, kde se ne-davovosti chceme a můžeme věnovat.

Nechci seriály. Myslím, že to souvisí s tou ostrostí myšlení
a mluvení. Já chci "díla", která jsou ohraničené, která mají
začátek a konec, která jsou oddělena od "života".

Nechci (zajímavé?) zobrazování zla.

Nechci moc děl. Chci o dílech mluvit s blízkými. Chci
(uměleckou) kritiky děl.

Chci kánon vybraných děl. Život Briana?

Naše síly jsou omezené, ale hlavně, i s bujnými silami
stihneme hodně málo. Nestavíme komplexní stavby -- prožíváme
záblesky.

Přijde mi velmi žádoucí dělat záblesky vzájemného pochopení.
Popisování podobností a odlišností. Nikoliv boj přes
barikádu, tam kde je. Barikády nechat být, popsat,
ohraničit, oddělit. Kromě barikád je mnoho k mluvení.

K tomu jsou potřeba okamžiky soustředění. Chvíle vydělení ze
světa. Snadnější to může být v osobním mluvení naživo. Asi
to může jít i při četování -- dopisování skrze Mastodon nebo
jinak dálkově.

Něco podobného tomuhle:

<- Bifo:
> Paradoxně bych řekl, že... nepotřebují více informací.
> Potřebují ticho. Jak může... vytvořit ticho? Tím, že bude
> mlčet? To je příliš snadné. Jak můžeme vyvolat pozornost,
> skutečnou pozornost? Víme to velmi dobře: porucha pozornosti
> je jedním z nejvýznamnějších problémů současné mysli. Jak
> můžeme poruchu pozornosti vyléčit? Jak můžeme náš hluk
> proměnit v opak hluku? Nevím. Myslím, že... první věc,
> kterou bych... navrhl, by bylo zamyslet se nad svou
> pozorností. Co znamená pozornost? Jak můžeme vyvolat efekt
> obnovení zcela zkažené pozornosti? Nevím. Jediný návrh,
> který mě napadá – a který je možná banální – je poezie...
> básník ticha... se zabývá pojmem otevřenosti, což je smyslem
> pozornosti.

Mám potíže s čtením. Sdílení čtení je fajn. Mluvení o čteném
je fajn.

---
#tg269896271 Jsem. Je v jsem.txt .

Podle mě je podstatné, jaký jsem, co umím, co dělám, jaké
jsou hodnoty, které uznávám, jak se chovám.

Sám sebe tvořím v součinnosti s druhými. Chápu sám sebe jako
vzájemné konání s druhými. Jaký jsem, co umím, co dělám,
jaké jsou moje hodnoty, jak se chovám, to všechno se ladí
s tím, jací jsou druzí, co umí druzí, co dělají druzí, jaké
jsou hodnoty druhých, jak se chovají druzí.

Já a druzí, my všichni nejsme zrníčka v krupičné kaši. To,
jak jsme spolu, je nepřeberně bohatá soustava soustav. Je to
členité, pevné a proměnlivé. Co v té pevné a proměnlivé
tkáni vidím, na co zaměřím svou pozornost, není dáno jen
něčím nebo nějak vně mě. Mohu ovlivňovat, zda vidím to, či
ono. Mohu ovlivňovat, zda zaměřím svou pozornost na to, či
ono.

Nikdy nezačínám z ničeho. Když už rozeznávám sebe, když už
rozeznávám možnost sebetvorby, už nějaký jsem. Už jsou
v tkáni soustavy, které vidím, už jsou v tkáni soustavy,
kterým věnuju pozornost. Moje sebetvorba, propojená se
sebetvorbou druhých, naše společná tvorba soustav, které
vidíme, na které zaměřujeme svou pozornost, není tvorba
z ničeho. Je to průběžné přeskládávání toho, co už víme.
Je to průběžné přeskládávání toho, jací jsme.

Mně zajímají lidé a ke spolupráci si volím lidi, kteří
jsou schopni a ochotni tvořit -- přeskládávat, každý jaký
jsme, jací jsme, co umíme, co děláme, jaké jsou naše
hodnoty, jak se chováme.

---
#tg269896271 Jsem. Je v jsem.txt .

"Poznávací dluh" ('cognitive debt'). Mohlo by se to týkat
poznání šířeji. Například poznání, jak funguje naše
společnost, jak funguje moje víra a jak funguje místní
ladění.

---
#tg269896271 Víra. Je ve vira.txt .
https://social.coop/@cwebber/116154772655636899

Rens Bod. https://www.nrc.nl/nieuws/2026/01/30/de-bij-toont-ons-de-weg-terug-naar-de-democratie-a4918509 .

"Některé druhy mravenců tvoří takzvané superkolonie: sítě
milionů vzájemně propojených hnízd, které se rozprostírají
na stovky nebo dokonce tisíce kilometrů. V jižní Evropě se
nachází jedna z největších známých superkolonií, která se
rozprostírá od Itálie po Španělsko. Skládá se z milionů
hnízd a pravděpodobně mnoha miliard mravenců. V rámci této
kolonie se mravenci navzájem rozpoznávají jako členové
stejného kolektivu. Rozhodování o záležitostech, jako je
přemístění hnízda nebo jeho rozšíření, probíhá
prostřednictvím mechanismů kvóra..."

"Kdo však uznává, že kolektivní rozhodování je hluboce
zakořeněno v samotném životě, vidí něco jiného: lidská
demokracie není rozchodem s přírodou, ale jejím zvláštním
pokračováním. Vychází z mechanismů, které jsou starší než
jazyk, státy a zákony, a dává jim reflexivní, kulturní
podobu."

---

Rozdělení na signulár a plurál je zabudováno v jazyce.

Čím se zabýváme, je měnitelné. Ze skutečnosti lze vyzabývat
různé různosti. A ony můžou být ve vzájemně složitých
vztazích. Nemusí to být klasická fyzika těles.

---
#tg269896271 Víra. Je ve vira.txt .
https://mastodon.green/@rien/115991582205986909

Pokrokové pokušení je obvykle morální nebo osvícené:
vysvětlovat a vzdělávat. Ale možná nestačí apelovat na
rozum. Možná nestačí budovat poznání, jak to je. Možná je
potřeba i touha. Demokracie. Instituce. Péče o ekologii
citů. Otvírat a propojovat identity.

Tvorba. Únikové cesty. Kultivovat prostory pro
experimentování. Vymýšlet formy života. Vstřícnost
k odlišnosti. Rozšířit pole politiky. Starat se o těla,
vazby, způsoby, jakými pracujeme, milujeme, vzděláváme a
obýváme čas.

Budovat subjektivity, které jsou otevřené komplexnosti,
smíšenosti a společnému. Posilovat imunitu. Posilovat
odolnost. Posilovat.

Utopie. Solarpank.

---
#tg269896271 Víra. Je ve vira.txt .
https://hortensia.social/@teclista/115996106238654703
https://ethic.es/fascismo-segun-deleuze-control-afectivo