https://youtu.be/91yw6T5cB6U
@mkyral @tomulinek no, video, které tvrdí, že "umělá inteligence nelže" je mi podezřelé.
Faktem je, že já jsem zažil v tomhle týdnu jeden nejmenovaný cenový úlet v COOPu (cenovka nebyla, ale spolehl jsem se, že to bude "asi jako to stojí jinde"...).
Jako její kniha je melodramatická a holt asi její dluhopisy nebyly ten správný (dlouhodobější) nástroj proti inflaci. Na druhou stranu, ostatní politické strany se mají od té jednoduše srozumitelné propagandy ANO co učit, zdá se.
@chick_enheart problém je, že pokud nechceš nějakou další iteraci totalitního režimu typu fašismus/komunismus, tak je potřeba předcházet situacím, které k nástupu těchto režimů vedly.
Zatímco na granko asi každý, kdo ho má rád, ještě má, a zbytek holt dá dětem do mléka 80% cukru a 20% kakaa, jak video vtipně upozorňuje, tak jiné otázky jsou složité. Tržní hladina nájemného vzhledem hladině mezd je vysoko, pokud se bavíme o mediánu a ne průměru. A tímhle se hýbe těžko. Makroekonomické páky, které by na to vláda teoreticky měla, mají dlouhou odezvu, mimotržní regulace zase různé důsledky...
Těm blbým voličům vždycky někdo něco nakecá, no. Schillerová chtěla asi básnickou nadsázkou naznačit, že by zlevnila stárnoucím strejcům pivo, nebo nevím ;-)
@tomulinek @mkyral
@aikencz řeč je o knize, kterou vydala exministryně financí Schilerová a která se snaží srdce voličů (a voliček?) dobývat různými poetickými metaforami.
No, pravdu má v tom, že populace je více citlivá k drobnému nepohodlí v období relativního dostatku, než k opravdovým průšvihům, kdy jsou naopak ochotni se semknout a přinášet oběti. Spíše obětavě pomohou sousedům po požáru nebo po povodních, než aby se smířili s tím, že nějaká pochutina o pár korun zdraží, protože ekonomiku chápe málokdo a i ten, kdo jí chápe, má malé pochopení pro to, když dopadnou důsledky právě na něj...
V tom, že tyhle taktiky manipulace veřejného mínění dovedla téměř k dokonalosti komunistická propaganda, mají ti youtubeři pravdu. Ale je třeba připustit, že propaganda tohohle typu byla v první polovině 20.století v podstatě normou všude, ve všech zemích a teprve v 60tých letech se takový ten kriticko-intelektuálský nadhled nad propagandou začal dostávat do hlavního proudu (jako nadávalo se vždycky, to jo, ale to nadávání začalo dostávat konkrétnější podobu a propaganda začala být všeobecně kritizována, i když nešlo hned o propagandu válečnou nebo nacistickou...)