Největším omylem v komunikaci je zdání, že úspěšně proběhla...
Největším omylem v komunikaci je zdání, že úspěšně proběhla...
Pár příkladů, co se s námi děje, dostáváme-li se do tzv. časové chudoby. Nebo-li když u nás dlouhodobě převládá pocit, že máme udělat příliš mnoho věcí a přitom máme příliš málo času.
A co vy? Máte ve svém životě „dostatek“ času? 🤔
Co ví současná věda o principech nejhlubších mezilidských propojení? Mnoho! Jak toho můžeme využít? Chytře!
Objevte knihu, která prakticky doplňuje knihu Nikdy nedělej kompromis a naučí lépe naslouchat, vést hlubší konverzace; ale hlavně pochopit, co vám druzí říkají – i když to třeba nevysloví nahlas.
Jasně, že to není lehké téma. Ale za život potká v různých podobách většinu z nás. A ačkoli se snažíme rozejít civilizovaným, přátelským způsobem, jen málokomu se podaří překonat biologické nastavení mozku, který přetrhání vztahu vnímá jako život ohrožující událost a vysílá nás do boje. Dá se tomu pomoci? Ano.
Katherine Thomas ve své knize nabízí systematický návod, díky němuž to můžete zvládnout snadněji...
📗https://www.melvil.cz/kniha-rozchazeni/
Konečně dočtena 👍 tyhle ,,romány " miluji.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zena-roku-1900-31533
Podle Alizy Pressman je vždy dobré pracovat s vlastními emocemi a snažit se děti nezahltit zbytečnými obavami nebo nadbytkem informací. Někdy prostě stačí zjistit, co už vědí, a odpovědět jim na jejich vlastní otázky.
Máte podobnou zkušenost?
Za posledních 100 tisíc let jsme my, rod sapiens, nashromáždili obrovskou moc. Ale i přes všechny naše objevy, vynálezy a druhovou dominanci se nyní nacházíme v existenční krizi; svět stojí na pokraji ekologického kolapsu. Dezinformace jsou všudypřítomné. A navíc míříme přímo do věku AI – nových informační sítí, které nás mohou zničit.
Je vůbec šance, že to dopadne dobře? 🤔
Úlevné, že? Ale pozor – budování dostatečně zdravého vztahu k obrazovkám začíná (ostatně jako skoro všechno v rodičovství) u nás samotných.
Jen těžko pak můžeme doma říkat svým teenagerům, že mají u večeře zvednout nos od mobilu, jestliže nás celý život sledují, jak u jídla sami scrollujeme.
Přinejmenším od počátku zemědělské revoluce žila většina lidských společenství v patriarchátu, který stavěl muže nad ženy. Bez ohledu na to, jak byla mužská a ženská přirozenost definována, být mužem je vždycky lepší.
Většina zákonů, norem, práv a povinností, které definují mužskou a ženskou roli, je však výrazem lidské představivosti, a nikoli biologických faktů.
Bohužel, rodinné vztahy nás ovlivňují ze všech našich vztahů nejvíce.