V trhání kopřiv je cosi meditativního, až magického.
Z dálky je to rostlina, která si žádá respekt za své žehnutí. Když se ale přiblížím a vezmu ji ve správném místě (v rukavicích), nechá se ochotně vytrhnout.
Celý tenhle tanec doprovází pravidelné žehnutí do nohou, ale tak nějak to k tomu patří jako rána trestu za to vytrhnutí.
Je to fascinující. Příroda je fascinující. A inspirace rozečtenou knihou Dotkni se ran od Halíka zjevná.