O Slovensku
Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, z
Ivo Strejček: Naše národní zájmy v době válečných nejistot
Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, zdá se mi na místě položit si otázku jinou: Jsou v poslední době vůbec ještě USA a Izrael těmi, kdo na Blízkém východě určují vývoj tamní války, ač neustále vidíme jejich drtivé letecké údery? Nejsou obě tyto země už jen ve vleku událostí, které v Íránu samy rozpoutaly?
Minulý týden jsem ve své glose s názvem „Pražský hrad jako centrum opoziční moci“ napsal: „Dění posledních dnů a týdnů v
Tón: : mierne negatívny
#slovakia #gdelt #strejček #ivk
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Ivo-Strejcek-Hlavne-at-nevladnou-jini-786650
Ivo Strejček: Hlavně ať nevládnou jiní…
Minulý týden jsem ve své glose s názvem „Pražský hrad jako centrum opoziční moci“ napsal: „Dění posledních dnů a týdnů v České republice je méně sporem o Babiše, Turka a letadla na Ukrajinu, ale mnohem více o prezidentu Petru Pavlovi a jeho lidech, kterými je na Hradě obklopen. Je to o jejich chuti pozměnit v naší zemi politické a vlivové uspořádání.“ Dnes bych na této větě nemusel měnit vůbec nic, snad bych do výčtu Pavlových záminek strhnout na sebe co nejvíc politické moci mohl přidat jenom noční sms zprávy ministra zahraničí Macinky.
Od vzniku našeho moderního státu v roce 1918 se vytvořila tradice, že v jeho čele stály ve funkci prezidenta republiky v
Tón: : mierne negatívny
#slovakia #gdelt #weigl #ivk #institutVáclavaKlause
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jiri-Weigl-Cena-za-amaterismus-786522
Jiří Weigl: Cena za amatérismus
Od vzniku našeho moderního státu v roce 1918 se vytvořila tradice, že v jeho čele stály ve funkci prezidenta republiky vrcholné politické figury, které prezidentskou funkcí završily svou dlouhou úspěšnou politickou kariéru – Masaryk a Beneš jako tvůrci státu, Havel, Klaus a Zeman jako zásadní osobnosti polistopadové politiky. Dokonce i komunističtí prezidenti byli většinou i generálními tajemníky strany, a tudíž za sebou měli dlouhou politickou dráhu a zkušenosti, ať už je hodnotíme jakkoliv. Z toho důvodu si prezidentská funkce, bez ohledu na její skutečnou ústavní podobu, zachovala v národě výjimečnou pozici a nimbus, vycházející nepochybně až z tradice „stařičkého mocnáře“ Františka Josefa I.
