Zdravím vás z Uherskohradišťska.
Měl jsem teď trochu "divočejší období", ale když o tom přemýšlím, vše co mě potkalo bylo pouze nepohodlí a asi se jeden nemá trápit tím, že věci nejsou na 100% podle jeho představ.
Trochu mě trápí pravá ruka, ale to se nedá nic dělat a pomalu skládám dřevo. To tvrdé (nevím jestli je to buk, nebo dub, nebo co...) je maličko navlhlé a krásně voní a je cítit "na patře" jako když člověk ochutnává pálenku z oskeruše. Krása, vůně, sluníčko, není moc vedro, nádhera.
Pozoruji zahradu.
Do záhonů pod domem jsem dal dvě velké misky pod květináče, do jedné vodu a do druhé bláto. A přiletěly. Přiletěly vlaštovky i jiřičky. Jestli v zimních časech krmíte, tak přes léto napájejte. Opravdu stačí velká miska pod květináč, jen musíte přemýšlet kam ji dáte.
Černý kocour zvaný Čert už chodí na terasu dvakrát denně na krmení. Už se u misky nechá i pohladit. Má neuvěřitelné oči a začíná být hezký osvalený. Tak máme další kočku na krmení.
No a když tu padla zmínka o ptactvu, tak dám na dobu po obědu Vlaštovjenku v podání Alice Holubové. To je paní která zpívá v Hradisťanu a pouštěl jsem ji Andulce a Jendovi, aby měli příklad toho co znamená zpěv bez manýry.
Mějte klidnou sobotu

