#bot, který dvakrát denně publikuje náhodnou stránku z #wikipedie o biologických vědách a vědách o Zemi
„Kynes pohlédl na Jessiku: ‚Ten, kdo přijde na Arrakis poprvé, často zde význam vody podcení. Víte, dostáváte se do styku se zákonem minima.‘“
| Source | https://github.com/kalab-oto/planetary-ecologist |
| Creator | @OtoKalab |
Skála (Geologická terminologie ⛰️)
Skála nebo skalisko je označení pro větší souvislý výchoz skalních hornin na zemský povrch, který může být lehce zvětralý. Skály mohou mít charakter terénních stupňů, osamělých skal či skalisek. Vznikají zvětráváním, erozí a denudací hornin, které mají obvykle selektivní ráz.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skála
#Skala #Biotopy #Horolezectvi #Geomorfologie #GeologickaTerminologie
Würm (Glaciologie 🗻)
Würm je poslední, nejmladší pleistocenní glaciál v alpském dělení zalednění. Roku 1882 jej definoval Albrecht Penck a pojmenoval podle bavorské řeky. Odpovídající období ve střední a severní Evropě se nazývá viselské. Würm začal asi před 110 tisíci roky a skončil asi 10 tisíc let před naším letopočtem. Würmské podnebí bylo velmi studené, průměrná roční teplota v alpském předhůří byla asi −3 °...
Morganovy zákony dědičnosti (Genetika 🧬)
Morganovy zákony dědičnosti formuloval americký genetik konce 19. a počátku 20. století Thomas Morgan. Při zkoumání dědičnosti využil drobného hmyzu, octimilky obecné, přičemž se snažil vyvrátit teorii o umístění genů na chromozomech. Namísto toho teorii potvrdil. Morganovy zákony dědičnosti jsou tři: První Morganův zákon Geny jsou lineárně uspořádány na c...
Prebiotická polévka (Evoluce 🧬)
Prebiotická polévka je jedna z teorií vysvětlující vznik života na Zemi, jejímž autorem především je ruský vědec Alexandr Ivanovič Oparin. Základní teze publikoval v roce 1924 v knize Původ života. Základem teorie prebiotické polévky je postupný vznik organických molekul z jednoduchých anorganických látek, přítomných na rané Zemi. Velmi podobný názor vyjádřil tak...
Skupina typů geobiocénů (Geobiocenologie 🌳)
Skupina typů geobiocénů je základní jednotka geobiocenologického klasifikačního systému, která je výsledkem Zlatníkovy teorie typu geobiocénu. Skupina typů geobiocénů sdružuje několik typů geobiocénů s podobnými trvalými ekologickými podmínkami, které jsou bioindikovány rostlinnými společenstvy. Do těchto skupin jsou sdružovány na základě fytocenologické...
Ekogenetika (Genetika 🧬)
Ekogenetika je obor na pomezí ekologie a genetiky, který se zabývá geneticky podmíněnou vnímavostí jedinců vůči určitým faktorům vnějšího prostředí. Odlišná vnímavost jednotlivých osob je dána polymorfismem různých genů.
Oceánografie (Oceánografie 🌊)
Oceánografie nebo též oceánologie je vědní obor zabývající se oceány a moři. Původně se věnoval pouze jejich popisu, postupně se ale stal plnohodnotným vědním oborem, kombinujícím poznatky z různých oborů, který se snaží porozumět fungování tohoto vodního obalu Země. S rozvojem technologií ve 20. století vědci pronikli i na hluboká dna oceánů a porozumění deskové tektonice přinesl...
Dráždivost (biologie) (Organismy 🐞)
V biologii znamená dráždivost schopnost živé tkáně, buňky či organismu odpovídat na vnější stimuly.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dráždivost_(biologie)
#Drazdivost #Biologie #Organismy #BiologickyVyzkum #BiologickeInterakce
Mezihostitel (Parazitologie 🧬)
Mezihostitel je organismus, ve kterém dochází k nepohlavnímu rozmnožování parazita nebo ve kterém se vyvíjejí jednotlivá larvální stadia. Mezihostitelem jsou většinou bezobratlí živočichové, ale mohou jimi být i obratlovci včetně člověka.
Ochranné pásmo vodního zdroje (Hydrologie 💧)
Ochranná pásma vodních zdrojů jsou státem definovaná pásma hygienické ochrany zdrojů vod používaných nejčastěji k přípravě pitné vody. Každý stát má pro tato pásma svoji vlastní legislativu, která se v průběhu času mění.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ochranné_pásmo_vodního_zdroje
#OchrannePasmoVodnihoZdroje #Hygiena #Hydrologie #OchrannaPasma #PravoZivotnihoProstredi
