#MilenaJesenska, Praha, ráno 15. března 1939:
Je vůbec podivné, jak se změní věc, rozpadne-li se nějaká formace na jedince a stojí-li člověk před člověkem. Na Václavském náměstí potkala česká dívka skupinu německých vojáků — a protože to bylo už druhý den, protože jsme měli všichni už nervy trochu unavené a protože druhý den teprve člověk chápe lépe a myslí víc - vyhrkly jí po tvářích slzy.
A tu se stalo něco podivného: přistoupil k ní německý voják, prostý a obyčejný vojáček a povídal: Aber Fräulein, wir können doch nichts dafür...!
Řekl to, jako by chlácholil malé dítě...
[...]
V jednom voze pouliční dráhy udála se jiná věc: český mladík s nějakou páskou na rukávě měl mnoho řečí: co jako teď uděláme a komu teď napráskáme a jak to jako teď skoncujeme a jak teď se světem zatočíme. Mimo tu pásku na rukávě měl také odznak hákového kříže na klopě kabátu.
A když už ty řeči zapadaly do velkého ticha celého vozu, vstal najednou německý důstojník, který seděl v koutě a přistoupil k chlapci, oslovuje ho česky:
»Vy jste Čech?«
Chlapec se nakohoutil a náramně sebevědomě řekl: »Ano, já jsem Čech.«
A tu mu ten důstojník vyndal odznak hákového kříže z kabátu a řekl velmi klidně a velmi důrazně: »Pak nemáte právo nosit něco podobného.«
Vidíte, jsou chvíle, kdy by člověk chtěl přistoupit k německému důstojníku a říci mu: Děkuji vám, pane.
[...]
...přemýšlela jsem o Velké Ilusi: budeme vskutku jednou žít vedle sebe — Němec, Čech, Francouz, Rus, Angličan — aniž bychom si ubližovali, aniž bychom se musili nenávidět, aniž bychom si činili navzájem bezpráví?
Budou si skutečně říše jednou rozumět tak, jako si rozumí jednotliví lidé?
Padne jednou hranice mezi zeměmi, jako padá ve styku s lidmi?
Jak by bylo krásné dožít se toho!

Milena Jesenská: Praha, ráno 15. března 1939. Přítomnost. 22.3.1939 (str. 11-12)
http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_22_3.pdf

#KarelCapek #Capek #Jesenska #novinarka #reporterka #Pritomnost #CasopisPritomnost