Kapka Karla ČapkaTohle je můj Člověk.
Nebojím se ho.
Je velmi mocný, neboť jí velmi mnoho; je Všežeroucí.
Co žereš?
Dej mi!
Není krásný, neboť nemá srsti.
Nemaje dosti slin, musí se umývat vodou.
Mňouká drsně a zbytečně mnoho.
Někdy ze spánku přede.
Otevři mi dveře.
Nevím, proč se stal Pánem; snad sežral něco vznešeného.
V mých pokojích zachovává čistotu.
Bere do tlapky černý ostrý dráp a ryje jím do bílých listů.
Jinak si neumí hrát.
Spí v noci místo ve dne, nevidí potmě, nemá žádných rozkoší.
Nikdy nemyslí na krev, nikdy nesní o lovu a boji, nikdy nezpívá láskou.
Často za noci, když já slyším tajemné a kouzelné hlasy, když vidím, jak vše ožívá tmou, on sedí u stolu se skloněnou hlavou a stále, stále drápe svým černým drápkem do bílých listů.
Nemysli si, že se o tebe starám.
Slyším jen tiché šustění tvého spáru.
Někdy šustění umlkne, ubohá tupá hlava už neví, jak si hrát, a tu mi ho přijde líto, i ráčím se přiblížit a tiše mňouknu v sladkém a trýznivém rozladění. Tu tedy můj Člověk mne pozvedne a ponoří do mé srsti svůj teplý obličej. V tu chvíli v něm na okamžik procitne záblesk vyššího života, i vzdychne blahem a přede něco, čemu je skoro rozumět.
Nemysli si však, že se o tebe starám.
Ohřál jsi mne, a teď zas půjdu naslouchat černým hlasům.
Petra Bohemica 😺🏳️⚧️ 🏳️🌈🇨🇿
Arkadiusz Sikorski
Moe Pets
Kapka Karla Čapka
Martin Wenisch
Hlava v pračce