🧟♂️
V těle slavného ledového muže Ötziho STÁLE ŽIJÍ mikroorganismy… Studie naznačila, že některé kvasinky v něm mohly přežít více než 5 000 let – a po jeho rozmražení zůstávají aktivní i dnes. 🦠
🤯 Může to být překvapivé, ale zbraně v historii nebyli jen pro PRAKTICKÉ, ale i SYMBOLICKÉ ÚČELY! Už v pravěku známe příklady toho, kdy se původně funkční nástroj stal nejspíš i statusovým SYMBOLEM. Na konci doby kamenné se objevuje třeba broušená industrie v podobě sekeromlatů – ěkteré z nich jsou ale v pozdějších fázích tak NEPRAKTICKY malé či velké, že dost dobře nemohlo jít o běžnou pracovní pomůcku nebo skutečnou zbraň.
Spíš se tak sekera stala něco jako odznak náčelníka, vůdce či bojovníka… 🪓 S bronzovými zbraněmi se to má podobně. Ve své době musely být nesmírně CENNÉ, ale zároveň byly v zápalu boje KŘEHČÍ, než by si člověk u předmětu určeného k mlácení lidí ideálně přál.
Není tedy divu, že se úvahy vědátorů dlouho točily kolem toho, nakolik šlo o skutečné zbraně a nakolik o odznaky moci. Řeč přitom není jen o dýkách, které se jako menší „trojúhelníčky“ objevují už v pozdní době kamenné z mědi, tedy ještě před bronzem, ale i o drobných mečích nebo zvláštních bronzových „sekeromlatech“ navazujících na kamennou tradici. 🧐
Bronzovou zbraní navíc nebyl vybaven každý. Právě jejich výskyt v některých hrobech proto dobře ukazuje, jak se v době bronzové začíná společnost výrazněji sociálně stratifikovat. Někdo měl motyku, někdo dýku… ⚱️
To ale neznamená, že je OBČAS nešlo jako zbraň použít – analýzy taky naznačují, že minimálně italští bojovníci své bronzové dýky možná nepoužívali jen jako luxusní rekvizitu do hrobu. Stopy opotřebení a zbytků organického materiálu ukazují, že mohly sloužit i k porcování ZVĚŘINY.
Takže bronzová dýka mohla být zároveň symbolem společenského postavení, praktičtějším nástrojem i oblíbeným žabikuchem, se kterým se člověk nakonec nechal pohřbít! 🥩
🧟♂️
V těle slavného ledového muže Ötziho STÁLE ŽIJÍ mikroorganismy… Studie naznačila, že některé kvasinky v něm mohly přežít více než 5 000 let – a po jeho rozmražení zůstávají aktivní i dnes. 🦠
Víc na linku v komentech, neasik. 📺
Výstava o skautské historii – k vidění ještě v červnu
Výstava HISTORIE STŘEDISKA je stále k vidění v Mezigeneračním centru v Újezdě u Brna, a to až do konce června v každý všední den od 9:00 do 15:00 hodin. Srdečně zveme všechny zájemce o skauting či historii, malé či velké, k návštěvě výstavy. Přijďte si prohlédnout příběhy, fotografie a vzpomínky, které mapují 80 let zdejší skautské činnosti. Výstava vznikla ku příležitosti Oslavy 80 let skautingu v Újezdě u Brna a blízkém okolí, která se konala 16. 5. 2026.https://tumulus.skauting.cz/vystava-o-skautske-historii-k-videni-jeste-v-cervnu/
Siden 1912 har Kjeller flyplass vært et sentralt kapittel i norsk luftfarts- og teknologihistorie. Nå står flyplassen i fare for å bli nedlagt til fordel for bolig- og næringsutbygging.
https://www.rb.no/nar-tilkarringsokonomien-truer-114-ar-med-luftfartshistorie/o/5-43-2772297
V pátek 12. června se uskutečnilo již třetí pokládání Kamenů zmizelých, připomínajících oběti holocaustu z Ústí nad Labe
Tón: : mírně negativní
#česko #gdelt #ústíNadLabem #historie #holocaust
🐆 Totok socha zvaná Sedící žena z Çatalhöyüku je asi 8 000 let stará hliněná figurka z centrální Anatolie (alias Turecka). A je to taky jeden z těch pravěkých artefaktů, u kterých archeologie fundovaně říká, že je to možná BOHYNĚ, možná BABIČKA, možná OBOJÍ…
Postava sedí na trůnu mezi dvěma kočkovitými šelmami, často vykládanými jako levharti nebo lvice. Má výrazně zdůrazněné boky, břicho a prsa, takže se dlouho interpretovala jako Matka bohyně, symbol plodnosti a „Paní zvířat“. Dalo by se taky říct, že je to prapůvodní KOČIČÍ LADY, ale to by nejspíš význam sošky poněkud devalvovalo! 🌾
Figurku objevil roku 1961 archeolog James Mellaart v Çatalhöyüku, jednom z nejslavnějších neolitických sídlišť světa. Dnes je uložená v Muzeu anatolských civilizací v Ankaře. Teda – hlava a pravá opěrka trůnu jsou moderní rekonstrukce TEORETICKY tam mohly být třeba světelné meče a my to jen nevíme… 🏺
A moderní výklad je střízlivější – nemusela to být nutně bohyně plodnosti, mohla zobrazovat starší ženu s vysokým statusem. Místní PRVNÍ ZNÁMÉ MĚSTO DĚJIN bylo zřejmě vedené primárně ženami, takže dává logiku, že to mohla být nějaká stařešina! 🦁
Jistě to nevíme a bez stroje času ani nemůžeme, místní ještě nevládli písmem. Ale víme, že už před 8 000 lety lidé dokázali z hlíny udělat artefakt, nad kterým se hádáme dodnes. A není snad to dějinný impakt, o kterém my dnes jen MŮŽEME SNÍT? 🙃
Merete Egeskov
NordostTexte
Vědátor 
Najít kamarády – zažít dobrodružství
Helge Bjørkhaug
O Slovensku
