Oceánografie (Oceánografie 🌊)
Oceánografie nebo též oceánologie je vědní obor zabývající se oceány a moři. Původně se věnoval pouze jejich popisu, postupně se ale stal plnohodnotným vědním oborem, kombinujícím poznatky z různých oborů, který se snaží porozumět fungování tohoto vodního obalu Země. S rozvojem technologií ve 20. století vědci pronikli i na hluboká dna oceánů a porozumění deskové tektonice přinesl...
Pevninský svah (Oceánografie 🌊)
Pevninský svah je tvar části oceánského dna, kde dno oceánu klesá z okraje šelfu do hloubky. Pevninský svah je morfologicky nejvýraznější prvek zemského povrchu. Klesá od okraje šelfu do hloubek kolem 1500–3000 m, jeho šířka může být až 2000 m. Průměrný sklon dna je 2° až 6°. Nejmenší sklon se nachází při ústí veletoků, největší je u zlomových pobřeží a tam, kde jsou na ...
Litorál (Oceánografie 🌊)
Litorál nebo littoral znamená pobřežní pásmo stojatých vod, oceánů, moří, jezer a rybníků. V různých souvislostech se také různě vymezuje. V oceánografii znamená litorál pásmo mezi čarou nejvyššího přílivu a okrajem pevninského šelfu. Částí litorálu jsou například pláže. Tato část pevniny je pod neustálým vlivem pohybu vody, příboje, přílivu a odlivu, takže se různě přetváří a mění. V geogr...
Mořský sníh (Oceánografie 🌊)
Mořský sníh je označení různých drobných částeček, tvořených směsí výkalů mořských živočichů, rozkládajících se těl uhynulých jedinců, fytoplanktonu i písku, které se ve světových oceánech pomalu snášejí od hladiny ke dnu. Používání termínu zavedl americký přírodovědec William Beebe. Vzhledem k nedostatku potravy v afotické zóně se mnohé hlubokomořské organismy adaptovaly na mořský sníh jako hl...
Rossbyho vlna (Oceánografie 🌊)
Rossbyho vlna je výběžek tekutiny, který vzniká v atmosféře či v oceánu – obecně na planetách, pochopitelně a především včetně Země. Poprvé ji v atmosféře popsal Carl-Gustav Arvid Rossby roku 1939. Jsou důsledkem zachování vorticity potenciálu a ovlivňovány Coriolisovou silou. Rossbyho vlny jsou dobře pozorovatelné na tzv. tryskovém proudění. Izohypsy na výškových mapách pak nabývají pod...
Guyot (hora) (Oceánografie 🌊)
Guyot je označení pro podmořskou stolovou horu. Guyoty vznikají v místech horkých skvrn, převážně v severní části Tichého oceánu. Jde o pozůstatky sopečných ostrovů, které se postupně ponořily pod hladinu a abraze zarovnala jejich vrchol do podoby plošiny. Aby hora splňovala definici guyotu, musí být vysoká minimálně tři tisíce imperiálních stop a její vrchol se musí nacházet minimálně 660 stop po...
Eustáze (Oceánografie 🌊)
Eustáze je globální kolísání vodní hladiny světového oceánu, nejčastěji v důsledku tání nebo naopak nárůstu kontinentálních ledovců či vyvrásnění mořského dna. V případě, že dochází ke globálnímu nárůstu vodní hladiny, hovoříme o pozitivní eustázi, v opačném případě se jedná o negativní eustázi.
Přílivová vlna (Oceánografie 🌊)
Přílivová vlna je název pro situaci, kdy stoupající příliv vytvoří vlnu, jež stoupá vzhůru zálivem nebo řekou. Vyskytuje se zejména v oblastech s vysokým dmutím, kde se navíc záliv či řeka směrem od moře zužuje a stává mělčím.
Kanál SOFAR (Oceánografie 🌊)
Kanál SOFAR, je horizontální vrstva vody v oceánu v níž je rychlost šíření zvuku minimální. Kanál tak slouží jako vlnovod pro zvuk a nízké frekvence zvukových vln v něm mohou cestovat tisíce kilometrů než se ztratí. Tento jev má důležité aplikace především ve vojenství. Kanál SOFAR byl objeven v roce 1940 nezávisle Mauricem Ewingem a Leonidem Brechovskym.
Okrajové moře (Oceánografie 🌊)
Okrajové moře je takové moře, které je na okraji oceánu a je částečně ohraničené pevninou, jako jsou ostrovy, souostroví či poloostrovy. Na rozdíl od vnitřních moří mají okrajová moře mořské proudy způsobené mořskými větry. Salinitou a systémem mořských proudů se neliší od zbytku oceánu, k němuž náleží. Mnoho okrajových moří je ohraničených ostrovními oblouky, které byly vytvořeny s...
Planetární ekolog
